"Civilizovaný svět provádějící neokolonialistickou politiku pomocí bomb a raket je rozhořčen. Několik pomatených francouzských občanů sáhlo na svobodu slova. Ve vzniklém chaosu ale zanikly základní otázky. Co ta svoboda projevu nebo slova vlastně obnáší a kam až sahá? A kdo určuje, kam až lze zajít,“ začíná se zamýšlet nad událostmi spojenými s vyvražděním části redakce francouzského týdeníku Charlie Hebdo islámskými extremisty Jiří Jírovec, nezdolný kritik politiky Západu. Pro ParlamentníListy.cz se vyjadřuje i k problémům, které měl se zveřejňováním svých textů na serveru Britské listy.
Čulíkovy rady, jak co číst
"V dubnu roku 1999 bombardovala letadla NATO budovu jugoslávské televize v Bělehradě. Prý to byl legitimní cíl. Potíž byla v tom, že personál budovy pracoval i pro západní média, a tak nezůstalo jen u politování nad okrajovými škodami. Tělo maskérky, které vyčuhovalo pod zhrouceným stropem, přece jenom nešlo úplně zatajit,“ říká na úvod. V jednom článku pro Britské listy (BL) tehdy Jírovec napsal: "Možná, že NATO má nějaký předpis na to, od jakého poměru lži a pravdy lze bombardovat. Otázka je, zda platí i interně. Asi ne, protože to by už dávno museli nějakou chytrou střelou zlikvidovat i vlastního mluvčího, který s neuvěřitelnou arogancí šíří polopravdy připravené jeho propagandistickými poradci.“
Šéfredaktor Bristkých listů pod článkem poučil čtenáře o tom, jak správně mají tento článek číst, když napsal: "Příspěvek Jiřího Jírovce protestující proti bombardování srbské televize je zaujatý, protože pomíjí zločinnou propagandu vedoucí k mnoha úmrtím, kterou už řadu let tato televize šíří... Zastávám názor, že člověk, který pracuje pro takovou instituci, nese za její dílo vlastní část viny.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský