Existenci judikátů zpochybňoval například místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Nora Friedrichová z ČT si v pořadu 168 hodin stěžovala, že Hrad judikáty nedodal. Jejich existenci v ČT zpochybňoval i Václav Moravec. Vy si je můžete přečíst u nás.
Konkrétně se Hrad odvolává na judikát Rázlová vs. Česká republika, kde Evropský soud pro lidská práva konstatoval porušení práva na přiměřenou lhůtu trestního stíhání již po čtyřech letech, přestože část stíhání byla vedena jako proti osobě uprchlé. Dále na spor Bečvář a Bečvářová proti České republice. A dále na Judikát Ústavního soudu v Brně – porušení práva na spravedlivý proces již po pěti letech trestního řízení.
Tajemník prezidenta Ladislav Jakl jmenoval některé dokumenty již dříve: „Příliš dlouhé řízení je v rozporu s právem na spravedlivý soud. Na nepřípustnost příliš dlouhých řízení poukazuje mnoho literatury a hodně odkazů. Některé lze nalézt i v judikatuře našeho Ústavního soudu. Třeba v nálezu 2859/09, pod kterým je podepsána i doktorka Wagnerová, dnes tvrdící opak. Zásadní i je článek plný odkazů ústavního soudce Musila k rychlosti trestního řízení (ASPI, 2008, str. 192-209).“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík