Jak se z chladného Finska jeví role Miloše Zemana v české politice po nástupu do prezidentské funkce? Budeme jednou jeho zvolení považovat za zásadní mezník v historii České republiky?

Z chladného Finska se snažím vidět věci pokud možno s chladnou hlavou. Zeman kandidoval s určitým programem, který se dnes snaží realizovat. Od počátku říkal, že bude aktivní prezident a že odmítá být „fíkus v rohu“ nebo „stroj na podpisy“. V tomto ohledu Zeman zatím svoje sliby a představy, se kterými byl zvolen, víceméně plní. Osobně to pro mě není velké překvapení.

Pokud se na věci podíváme z jeho hlediska: Byl zvolen prezidentem s určitou představou a logicky považuje skutečnost, že byl zvolen za projev podpory této představě. Kromě toho kandidoval v určitém kontextu. Ten bych stručně charakterizovala jako naprostý úpadek české pravice, která ukázala po roce 2006, že ve skutečnosti nemá schopnosti na to řídit zemi. Konkrétně Nečasova vláda nepochopila svůj hlavní úkol, kterým mělo být zmírňování dopadů pokračující hospodářské krize a ne prostoduché realizování neoliberálních formulek a vzorečků.

Naopak, vláda dopady svými „reformami“ programově zhoršovala a podílela se na zhoršování životní úrovně v ČR, včetně pauperizace těch nejslabších. Zeman se proto logicky jevil jako určitá ad hoc alternativa a hlas pro Schwarzenberga jako projev souhlasu s touto vládou.

Pro historika je samozřejmě velmi těžké odhadovat budoucnost. Myslím, že se Miloš Zeman do učebnic dějepisu dostane jako jeden ze tří významných politiků prvních 30 let po pádu Berlínské zdi. Jestli ale bude jeho prezidentství hodnoceno jako „zásadní mezník“, je velmi těžké říci. To bude velmi záviset z jakého kontextu bude Zeman hodnocen a také na tom, jak se bude jeho role vyvíjet v nejbližších letech. Minimálně bude figurovat jako první přímo zvolený prezident ČR.