Právě SROBF je totiž nejpovolanější autoritou v léčbě ozářením nemocných s rakovinou a nechce již nadále dopustit zpochybňování nejmodernější metody a svých dřívějších prohlášení. Již před lety totiž dospěl k závěru, že jasný přínos má protonová terapie nejméně pro několik tisíc pacientů ročně.

Je totiž známo, že se Česká republika stala terčem posměchu zahraničních specialistů, kteří si neumějí vysvětlit boj proti nejnovější léčebné metodě, kterou se všechny ostatní země chystají zavést. Zatímco pražské protonové centrum již desátý měsíc léčí pacienty, dalších více než 30 center v okolních státech se teprve dokončuje. A právě SROBF chce, aby se české onkologii vrátila dřívější prestiž a zabránit hrozící ostudě. Namísto využití skutečnosti, že patříme k absolutní světové špičce a čeští pacienti se mohou v daleko větší míře léčit doma, je protonové centrum plné cizinců. Češi, kteří nechtějí být zbytečně ozářeni fotony nevratně poškozujícími zdravé orgány, si musí náklady díky bojkotu českých zdravotních pojišťoven hradit sami.

Je prokázáno, že zejména u dětských pacientů jsou protony, které ničí především nádor a jen málo poškozují zdravou tkáň při pronikání do těla, nezpochybnitelným přínosem. Lékaři z texaského Andersonova centra kupříkladu zveřejnili studii, která porovnává fotonovou a protonovou léčbu mozkových nádorů u dětí. Zatímco po fotonové léčbě klesalo IQ v následujících třech letech vždy o více než 10 bodů za rok a z dětí se stali pro zbytek života nesvéprávní jedinci, protony znamenaly úbytek pouze 0,1 bodu ročně.

Jejich vhodnost na základě porovnání ozařovacích plánů je jasně prokázána i u nádorů plic, prostaty, hlavy a krku, mozku a kromě dalších také slinivky břišní. Po klasické léčbě karcinomu prostaty jsou prakticky všichni muži impotentní, zatímco protonová terapie má přesně opačný výsledek. Také v případě rakoviny slinivky, která je považována za takřka 100% smrtelné onemocnění, se nyní jeví dobrá šance na úspěch. Moderní technologie využívající protonový svazek je přitom pořád na počátku svých možností a s každým pacientem se hranice posunují.

Tato složitá technologie je mnohem nákladnější než dosavadní přístroje a tomu odpovídá i vyšší cena za léčbu. Zástupce protonového centra Vladimír Šulc však oponuje: „Na celý proces je potřeba dívat se daleko komplexněji, než jak to až doposud dělají zdravotní pojišťovny a bohužel i ministerstvo zdravotnictví. Jak asi zatíží systém veřejného pojištění člověk, který se doživotně musí léčit z následků nežádoucích vedlejších účinků ozařování nebo jaký život čeká dítě, které se kvůli ozáření míchy nebude moci normálně vyvíjet a růst. U dospělých pacientů vydělá kromě nich i celá společnost, v případě dětí snad nikdo soudný nemůže pochybovat, co je pro ně lepší. Kupříkladu Velká Británie posílá před dokončením vlastních center děti do USA, kde za ně platí částky od třech milionů korun, tedy násobně víc, než stojí léčba v Praze.“

Petici Hlas pro život, kde se občané domáhají zařazení protonové léčby do systému onkologické péče, podepsalo již víc než 150 000 lidí.