Pokálené památky v historickém centru i mimo něj, možné šíření chorob, obtěžování návštěvníků města, krmení ze strany pobavených turistů. Nejen s těmito věcmi si často lidé spojují městské holuby. V Praze by ovšem tito opeřenci měli přestat být „bezdomovci“ usídlenými v zákrytech střech a jiných místech. Hlavní město Praha zaplatilo a nechalo zhotovit první „ubytování“ pro holuby, kteří se volně po městě pohybují.

První městský holubník byl zprovozněn v historickém centru už v roce 2022, jen pár kroků od sídla magistrátů na Mariánském náměstí. Projekt si tehdy na webu magistrátu pochvalovala členka rady hlavního města pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN).

„Holubník, ve kterém se shlukují holubi a cíleně se jim snižují počty vajec, je efektivní možností, jak lze ve městech šetrným způsobem regulovat populaci holubů. Holubník jsme vybudovali nedaleko Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze 1. Náklady na její vybudování činily 142 000 korun. Provoz zařízení včetně veterinární péče bude zajišťovat naše záchranná stanice pro volně žijící živočichy, která má s holuby jako pacienty bohaté zkušenosti. Nyní zde počítáme zhruba s kapacitou okolo 150 holubů. Principem holubníku je nabídnout holubům místo k hnízdění a vytvořit jim vhodné podmínky, jako je krmení a voda, aby se do holubníku stahovali a neměli důvod být na místech, kde jsou nežádoucí,“ uvedla Plamínková. 

Jednou ze základních myšlenek podporovatelů projektu městských holubníků je, že se díky jejich užívání povede snížit holubí populaci ve městě „humánní“ metodou a nebude nutné přistupovat k jejich odchytu a plynování. Podle hygieniků přitom městští holubi patří mezi další škodlivé a epidemiologicky významné živočichy, kteří mohou šířit celou řadu chorob přenosných na člověka.

Podle dostupných zdrojů není radno rizika spojená s městskými holuby podceňovat. Server iRozhlas například před lety prezentoval výsledky studie španělských vědců, podle nichž jsou holubi ve městech přímo prolezlí bakteriemi, které mohou vyvolávat lidská onemocnění.

„Španělští výzkumníci pomocí vystřelovacích sítí polapili více než 100 holubů skalních (Columba livia), kteří poletují ulicemi a náměstími Madridu. Všichni odchycení ptáci se zdáli být zcela zdraví a nevykazovali žádné známky infekce. Analýza jejich krve a střevního výplachu ale ukázala, že ptáci jsou létající zásobárnou patogenních bakterií. Naneštěstí těch lidských. U více než 52 % holubů vědci našli bakterii Chlamydophila psittaci, která u člověka vyvolává takzvanou papouščí nemoc neboli psitakózu. Ještě větší počet holubů (69 %) nesl bakterii Campylobacter jejuni, která je považována za nejčastějšího původce střevních onemocnění a otrav z jídla. Objev ukazuje, že holubi žijící ve městech mohou být bezpříznakovým rezervoárem lidských patogenů a kontakt s nimi může pro člověka představovat určité riziko,“ psal server. Jiné zdroje hovoří o rizicích pro těhotné ženy.

Vstup do městského holubníku:

Server Deratizace.com popisuje i škody, které hejna holubů páchají. „Obrovské jsou rovněž škody na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty a z omítek. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) – běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný substrát a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním apod. Dále narušují krovy, nátěry říms, další plochy a materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Při průměrné roční produkci (2,5 kg na 1 holuba za 1 rok) vyprodukuje pražská populace ročně okolo 500 t trusu,“ popisuje web.

Paradoxní je, že do plánovaného holubníku v Praze, které budou nepochybně plné kontaminovaného holubího trusu, prý mají proudit i školní exkurze. Zaznělo na jednání zastupitelstva této městské části. Pražská zastupitelka za ODS to považuje za hazard se zdravím mladé generace. 

„V tomhle případě nejde o žádná roztomilá a neškodná zvířátka jako v zoologické zahradě nebo někde na statku. Dle mnoha publikovaných výzkumů a šetření jsou skutečně holubi přenašeči vysokého množství chorob. Nápad vodit děti do těchto míst je bizarní a nebezpečný,“ říká pražská zastupitelka a předsedkyně výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví Lucie Kubesa. Dodává, že osobně proti budování holubníků nic nemá. „Avšak s ohledem na výsledky, které mají plnit, soudím, že by neměly být budovány a spravovány za veřejné peníze, jak se dnes děje,“ konstatovala zastupitelka pro PL.

Teorie, že pokud městští holubi zakotví v těchto holubnících a nebudou pak svým trusem znečišťovat městské prostředí a památky, má zjevné trhliny. Stačí si projít okolí místa kolem Mariánského náměstí na Praze 1, kde už takový holubník na půdě jednoho z domů je. Okolní domy i sochy jsou zhusta holubím trusem pokryté, přestože opeřenci mají k dispozici prostorný holubník za 142 tisíc korun. Teze, že městské holubníky ochrání pražské ulice před trusem, se nepotvrdila. 

Zaměříme-li se pouze na již existující holubník, pro rozpočet hlavního města jistě není částka 142 tisíc závratná, jde však pouze o náklady na zbudování holubníku. Podle informací PL bude jeho provoz, úklid a další údržba stát kolem 120 tisíc korun ročně. Nemluvě o tom, že pražská holubí populace dle různých odhadů čítá přes 100 tisíc holubů. Pakliže by město chtělo vybudovat zázemí pro všechny ve městě žijící holuby, muselo by v počátku investovat zhruba 100 milionů. Nemluvě o částkách na pravidelnou údržbu.

V hlavním městě se ovšem neplánují pouze půdní holubníky, ale i větší projekty. Na pražském Žižkově existuje občanský spolek Obecní holubník, který léta prosazuje budování těchto zařízení. Plánuje se zbudování tzv. uměleckého holubníku na Vítkově, který by měl dle zdrojů redakce vyjít zhruba na jeden milion korun. Kolik holubů by měl milionový holubník ubytovat, to se lze jen dohadovat. 

O takových investicích pochybují i někteří experti v dané oblasti. RNDr. Radek Lučan fakulty zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle jeho slov mohou mít městské holubníky smysl v malých městech, kde jsou holubí populace minimální. V metropoli ale podle něho nic nevyřeší.

„Efektivní snížení početnosti městských holubů pomocí zřízení tzv. městských holubníků je teoreticky možné v nějakých malých sídlech, s omezeným množstvím hnízdních možností pro zdivočelé holuby na budovách. Ovšem v kontextu tak velkého města, jako je například Praha, je tato možnost naprosto nereálná. Zejména v souvislosti s téměř nekonečným množstvím hnízdních a potravních příležitostí. I kdyby se, a to rovnou říkám s vynaložením dost značných prostředků a úsilí, povedlo do takové baterie městských holubníků natáhnout třeba tisíc párů holubů, je to v celkové početnosti holubů v Praze, jako když plivne do moře. Tím samozřejmě nikomu nechci bránit v tom, aby to dělal. Ale jsou to podle mě naprosto zbytečně vyhozené peníze. Jestli nás ale nezajímá ekonomičnost opatření placených z veřejných zdrojů financí, tak prosím,“ uvedl Lučan pro server Ekolist.