„Jako jeden z podkladů pro vydání církevního majetku je v důvodové zprávě návrhu zákona uveden dokument z 26. února 1948 – Přehled církevního pozemkového majetku v Čechách a na Moravě včetně břemen váznoucích na majetku podrobeném revizi, vypracovaný Pražským arcibiskupstvím,“ připomíná expert KSČM pro církevní záležitosti, poslanec Vladimír Koníček pro Parlamentnilisty.cz.

Prolamujete hranici roku 1948, očekávejte žaloby a nároky

Zmíněný dokument konstatuje, že ještě před pozemkovou reformou bylo v Čechách a na Moravě církevní půdy zemědělské 50 000 ha, lesní 150 000 ha, drobné zemědělské a lesní půdy farní a kostelní bylo 10 000 ha, úhrnem tedy 210 000 ha. Údaje v důvodové zprávě ale říkají, že chce vláda vracet 181 326 ha lesní půdy, 72 202 ha zemědělské a 8 105 ha takzvané „jiné půdy“, což je v souhrnu 281 000 ha (pro názornost – bezmála celý Liberecký kraj).

„Nechápu, proč chtějí vrátit víc, než uvádí dokument, na nějž se sami odvolávají,“ říká Koníček. „Vláda chce vracet i to, co bylo zabráno tou první pozemkovou reformou z roku 1919, nejen to, co souvisí s reformou z roku 1948.“ V návrhu je sice podle něj deklarováno, že rozhodné období je od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, ale např. v § 5 je předmětem vydání i majetek odňatý podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi 1. pozemkové reformy. Prolomení hranice roku 1949 může mít podle něj nedozírné následky.

Církev si nárokuje i pozemky, za něž už dostala zaplaceno

Většina poslanců zatím ani neviděla soupis majetku, který by měla církvím vracet. „V komisích jsme měli jen soupis, který předkládala ještě Topolánkova vláda,“ konstatuje poslanec. "Stejně to ale byl jenom přehled podle jednotlivých katastrálních území.“