Syrská státní média hlásí opakované útoky v okolí Damašku. Agentura SANA řekla, že syrská protivzdušná obrana sestřelila dvě izraelské rakety v oblasti Kiswah, necelých 15 kilometrů jižně od syrského hlavního města. Pozorovatelé napočítali devět obětí úterních útoků. Trumpovo odstoupení od jaderné dohody s Íránem je sice Izraelci vítáno, panují ale obavy, že přispěje k dalšímu vyhrocení napjaté situace v regionu. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu prohlásil, že Trumpův krok vítá, neboť dohoda prý pouze zvyšovala íránskou agresivitu v regionu.

Izraelská armáda potvrdila, že v návaznosti na „neobvyklou aktivitu“ íránských jednotek na území Sýrie dala samosprávě na Izraelem okupovaných Golanských výšinách příkaz připravit bombové kryty pro civilní použití. Armáda zároveň uvedla do pohotovosti některé další složky obrany a mobilizovala část rezervistů. Náčelník generálního štábu Gadi Eizenkot zrušil plánovanou účast na výroční bezpečnostní konferenci a místo toho jednal s ministrem obrany Avigdorem Liebermanem a dalšími vysoce postavenými představiteli.

Nezisková organizace Syrská observatoř pro lidská práva, sídlíci ve Velké Británii, uvedla, že izraelské útoky byly mířeny na muniční sklady. Mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus na Twitteru prohlásil, že jakákoli agrese vůči Izraeli se setká se silnou reakcí.

The IDF has detected irregular Iranian activity in Syria and is preparing the civilian population on the Golan Heights accordingly, as well as defensive systems. Any aggression against Israel will be met with a severe response.

— Jonathan Conricus (@LTCJonathan) 8. května 2018

Izraelská akce vůči Sýrii přišla jen chvíle poté, co americký prezident Donald Trump v živém přenosu oznámil odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem. Trump prohlásil, že jaderný deal, podepsaný jeho předchůdcem Barackem Obamou, je prohnilý a rozpadá se. Dohoda prý pro něj jakožto amerického občana byla zdrojem rozpaků. Zároveň také uvedl, že plánuje obnovit sankce vůči Íránu, které byly s podpisem dohody v roce 2015 staženy. Írán v reakci na Trumpovo prohlášení informoval, že se chystá restartovat program obohacování uranu, který je klíčovým prvkem výroby jaderné energie, ale také jaderných zbraní. Íránský prezident Hassan Rúhání řekl: „USA oznámily, že se nehlásí ke svým závazkům.“ Rúhání dle vlastních slov instruoval íránský jaderný výzkum, aby byl připraven obnovit obohacování uranu. Předtím chce ale mluvit se spojenci a dalšími signatáři jaderné dohody. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová prohlásila, že EU je odhodlána dohodu dodržet. 

Ke zrušení svého odkazu se vyjádřil i bývalý americký prezident Barack Obama. Ten na Facebooku prohlásil, že jaderná dohoda fungovala a byla modelovým příkladem, čeho je možné s pomocí diplomacie dosáhnout. Trumpovo rozhodnutí považuje za nesprávné a jednou z eventualit je podle něj i budoucí válka. „Bez íránské dohody budou Spojené státy postaveny před těžkou volbu mezi Íránem s jadernými zbraněmi a novou válkou na Blízkém východě,“ napsal Obama.

V podobném duchu se vyjádřila i Hillary Clintonová. Ta na Twitter napsala: „Odstoupení od íránské dohody je velikou chybou. Uvrhuje to Ameriku do nebezpečí a dělá ji to méně důvěryhodnou. Írán je teď nebezpečnější. Jaký je plán B? Každý, kdo si myslí, že bombardování je odpověď, se velice plete.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron k Trumpově kroku na Twitteru uvedl: „Francie, Německo a Velká Británie litují amerického rozhodnutí opustit íránskou dohodu. V sázce je udržení režimu nešíření jaderných zbraní.“ Macron již v sobotu pro německý deník Der Spiegel uvedl, že rozhodnutí USA odstoupit od jaderné dohody by mohlo „otevřít Pandořinu skříňku“ a „mohlo by znamenat válku“.

La France, l’Allemagne et le Royaume-Uni regrettent la décision américaine de sortir de l’accord nucléaire iranien. Le régime international de lutte contre la prolifération nucléaire est en jeu.https://t.co/fHuuUMUsCj

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) 8. května 2018

Obamův ministr zahraničí John Kerry o Trumpově kroku napsal: „Dnešní oznámení oslabuje naši bezpečnost, rozbíjí americký svět, izoluje nás od našich spojenců, vystavuje Izrael nebezpečí, dává moc do rukou íránským zastáncům tvrdé linie a snižuje naši schopnost potrestat íránské prohřešky, stejně jako poškozuje možnost budoucích vlád dosáhnout mezinárodních dohod.“

Trumpův krok vyvolává paniku mezi komentátory. Nazila Fáthí, dříve korespondent New York Times v Teheránu, popisuje Trumpovo rozhodnutí jako „velmi, velmi nebezpečný krok“. Prezident Národní íránsko-americké rady Trita Parsí pro Newsweek uvedl: „Čin Donalda Trumpa vejde do historie jako jeden z největších případů sabotáže v moderní americké historii. Trump vzal funkční dohodu o zbraních, která Íránu bránila vlastnit jaderné bomby, a proměnil ji v krizi, která může přerůst až ve válku.“

Trumpovo oznámení mělo okamžitý efekt i na světové trhy. Cena ropy vyskočila na tříleté maximum jako reakce na obavy z možného napětí na Blízkém východě, region je totiž jedním z hlavních producentů černého zlata. Barel ropy Brent se obchoduje za 76,6 dolarů, nejvíce od listopadu 2014.

Zneklidnění dal najevo i bývalý ministr zahraničí České republiky Lubomír Zaorálek. ,,Je naivní si myslet, že Írán ustoupí, když s ním začneme jednat jako s nepřítelem. Krok Donalda Trumpa v Íránu jen posiluje konzervativní kruhy. V USA znovu dominuje myšlení těch, kteří prosazovali intervenci do Iráku se všemi tragickými důsledky, jež pociťujeme dodnes," uvedl na Twitteru.