„Právě dnes jsem byl informován, že společnost TSS, která má zhruba 1300 zaměstnanců, bude z osmdesáti procent vlastněna jednou z čínských společností. A to je téma, které lomcuje Prahou, jež se halí do tibetských vlajek. Ale my potřebujeme kapitálový vstup, zahájení výroby, a to je podle mého názoru důležitější než tibetské vlajky,“ zmínil ve svém úvodním slově, poté co přivítal nové krajské zastupitele, prezident.

Druhá věc, která je v současné době v jednání, je pomoc podnikům. „Třetí věc je teprve na počátku. Po jednání s polskou vládou se připravuje splavnění Odry. Jsem rád, že tuto myšlenku na jednání tripartity podpořili jak zaměstnavatelé, tak odbory, tak Hospodářská komora,“ zmínil Zeman a pokračuje ve vyprávění anekdoty, kdy nový premiér dostane od odcházejícího předsedy vlády tři obálky, které má otevřít, když bude nejhůř. Při první krizi otevře obálku, v níž je napsáno: „Sveď vše na mě.“ Premiér tak krizi vyřeší. Při druhé krizi zazní rada, že má vyhodit polovinu vlády. Učiní tak. Při třetí krizi otevře obálku a čte: „Připrav tři obálky.“

V následné debatě s nově zvolenými zastupiteli se nešlo vyhnout ani otázkám souvisejícím s našimi vztahy s Čínou. Jeden z přítomných v sále se ptal na možné problematické uznání statusu tržní ekonomiky Číně, což by prý v Moravskoslezském kraji mohlo ohrozit až 15 tisíc pracovních míst.

„Odlišil bych dvě věci, které spolu souvisí. První je status tržní ekonomiky a druhou věcí jsou antidumpingová cla na dovoz oceli. Čína už je členem světové obchodní organizace a její členové jsou automaticky považováni za tržní ekonomiky.

Plně si uvědomuji argument, který jste uváděl. Mezi členy WTO se aplikují celé série antidumpingových cel a já nevidím důvod, proč by taková cla nemohla EU použít vůči Číně, aniž by Čína ztratila status tržní ekonomiky. Že je v Číně velmi drsný kapitalismus, o tom asi nikdo nepochybuje. Ale měřitelným indikátorem je, že podíl soukromých společností je vyšší než podíl státních organizací. Čína procházela obdobím postupného odstátňování. To je moje kritérium tržní ekonomiky. Byť jak už jsem říkal, jsem si zmíněného rizika vědom,“ řekl Zeman.

Prezident zmínil i problematiku Orlové, kde je prý mezi mládeží vysoké procento uživatelů drog. „Počet použitých jehel je tam třikrát větší než v sousední Karviné,“ zmínil Miloš Zeman s tím, že prezident by neměl jezdit jen tam, kde žádné problémy nejsou. 

„Čeká mě i debata o OKD, kde budu hájit tezi, že stát by se neměl vzdávat své role v řešení problému, které tento region má. Současně stát je i represivní systém, policie, soudy, státní zastupitelství. A nedokázal jsem pochopit, jak po Viktoru Koženém i druhý největší tunelář v ČR může beztrestně tak dlouho vysávat takový významný podnik, aniž by se proti němu jakkoli zasáhlo. Obviní mě, že si chci hrát na policistu, soudce nebo na kata. Na nic si nehraji, říkám pouze svůj názor jako občan této republiky,“ zopakoval prezident svůj názor na miliardáře Bakalu.

Došlo také na otázku nezaměstnanosti. „Řeknu něco, co možná budete považovat za kacířskou ideu. Máme 400 tisíc lidí v zemi, kteří jsou považováni jako nezaměstnaní. Ale položme si otázku, kolik je mezi nimi lidí, kteří nabízenou práci odmítají. Přijal jsem nedávno generální ředitelku úřadů práce a ta mi řekla, že dnes už mají přesnou statistiku, kolik lidí nabízenou práci odmítlo,“ řekl Zeman.

Hejtman se prezidenta zeptal, jak se dívá na možnost, že by do Moravskoslezského kraje byla umístěna bojová jednotka české armády. Region tohoto významu by si prý zasloužil mít trvalou armádní účast, což by prý i mohlo snížit nezaměstnanost. 

„Už jsem v politice dlouho a pamatuji si začátek 90. let, kdy se jednotliví starostové hlasitě dožadovali likvidace posádek v jejich městech. Pak přišla vlna nezaměstnanosti, karta se obrátila a zejména v oblastech, kde byla nebo je nezaměstnanost vysoká, se toho starostové začali dožadovat. Jenže je daleko snazší posádku zrušit než ji reinstalovat. Ale ano, mohu slíbit, že až budu mluvit s panem ministrem obrany, tuto možnost mu připomenu. Nejenže to má velký význam pro nezaměstnanost, pomáhá to i zdravotnictví. Ve Františkových lázních byla účinná léčba neplodnosti. Čirou náhodou v tomto městě byla posádka dragounů, a když byla posádka stažena, lékaři v tomto městě zapomněli na své medicínské znalosti a léčba se zhoršila,“ řekl prezident.

Padla také otázka ohledně smysluplnosti Senátu. Podle jednoho ze zastupitelů by bylo možností i zvýšit pravomoci prezidenta. „První variantou je transformace Senátu po rakouském vzoru. Druhá varianta je zrušení Senátu, což udělalo Švédsko v roce 1970 a Svobodný stát Bavorsko v roce 2000. Třetí variantou je usilovat o vyšší volební účast, což se netýká jen senátních, ale i krajských voleb například tím, co bylo za první republiky, kdy byla volební účast povinná. Dnes je tomu tak v Lucembursku, Belgii, Austrálii nebo dalších zemích. Myšlenka zrušení Senátu nebude s nadšením přijata samotnými senátory, protože jak se říká, kapři si nikdy nevypouštějí svůj vlastní rybník,“ uvedla hlava státu.

Na to se přihlásil přítomný senátor Petr Vícha a řekl, že dokud se nestal senátorem, měl i on pochybnosti o potřebnosti Senátu. Podle něho je v druhém kole senátních voleb nízká účast hlavně proto, že se již lidem domů nedoručují volební lístky. Zeman ho vyzval, aby možnost změny začal právě v Senátu prosazovat.

Další zastupitel se ptal Zemana na spor muslimské studentky, která se soudí, aby mohla do školy chodit zahalena. „Já o tomto konkrétním sporu nic nevím, ale vzpomínám si, že podobné spory probíhaly ve Francii, kde Francie nakonec přijala ustanovení, podle něhož je zahalování neslučitelné se sekulárním charakterem francouzského školství. Má-li naše školství být sekulární, nemělo by se odlišovat ani oděvem. Vezměte si jednu věc běžnou na amerických nebo anglických školách, a to jsou školní uniformy. Má to efekt v tom, že to učí děti rovnosti, a já myslím, že o této myšlence stojí za to uvažovat. Socializace žáků tak probíhá i charakterem oblečení,“ přišel prezident s novým nápadem.