Vyvěšená státní vlajka, označená volební místnost s nedočkavou volební komisí, které má nekonečně dlouhé seznamy voličů. To je už folklórní doprovod každých voleb u nás.  Členové volební komise se snaží tvářit vážně, hypnotizují pohledem dveře do volební místnosti, jako by si mysleli, že snad nějaké voliče svým pohledem ještě přičarují. I nezávislý pozorovatel musí hned pochopit, že volební účast je žalostně slabá.

Už druhý víkend žije Česká republika volbami. Bohužel druhé kolo do senátních voleb živelností zrovna neoplývá. Volební místností v Brně prošel jen zlomek celkového počtu voličů. Brněnské obyvatelstvo volby neoslovily.

Bez ohledu na volební účast v Brně proběhla válka žen. Proti sobě se postavily kandidátky Eliška Wágnerová (SZ) a Stanislava Slavíková (ČSSD).  Možná se místní obyvatelé řídili heslem, komu se nelení tomu se zelení, protože se zdá, že to málo voličů, které přišlo volit, dalo svůj hlas především Zeleným. Někteří voliči souboj mezi ženami vítají: “Přijde mi úžasné, že se o senátní křeslo utkaly dvě ženy. Podle mě je to důkazem, že Brno je moderní město, které dává příležitost všem ženám uspět v nejvyšší politice. Také proto jsem šla volit,“ vysvětluje svoji volební účast mladá studentka vysoké školy Kláry Pytlíčková. Se zapálením pokračuje: “Vím, že mnoho mých kolegů studentů k volbám vůbec nešli. Považuji to za smutný odraz naší doby. Lidé si jen stěžují, ale když mají možnost sami něco ovlivnit, tak raději sedí doma na zadku a nic neudělají.“