Jak hodnotíte po téměř roce vládnutí kabinet Bohuslava Sobotky v boji proti korupci? Například většina poslanců ANO svým podpisem podpořila zákony Rekonstrukce státu, ale mnoho z nich ještě vládní koalice neprosadila.

Zatím jsou to pokroky jen velmi mírné v mezích zákona.  Myslím si, že se nějaká zásadní změna nestala, byť musím zároveň ocenit některé dílčí kroky, třeba snahu, že se začíná přemýšlet racionálně nad některými infrastrukturními projekty nebo čerpáním evropských peněz. Ale z hlediska změny systému, tedy nastavení pravidel hry tam rétorika výrazně předbíhá praktické kroky. Vím, že to je těžké, vždycky tady bude odpor toho systému, je tady zdlouhavý legislativní proces, to je normální, ale mám pocit, že se ty hlavní priority trochu rozpustily.  Když to vezmu prakticky, služební zákon podle mne dopadl tak, že se vlastně státní správa nereformuje, ve financování politických stran stále nejsou pravidla, navíc je tu snaha, aby se omezila nezávislost státních zástupců. To jsou podle mne klíčové věci, podle kterých se dá jakékoli vláda hodnotit.

Patříte tedy k těm kritikům návrhu zákona o státním zastupitelství, které předkládá ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková, podle něhož by se státní zastupitelství dostalo do područí ministerstva spravedlnosti, a tedy politiků?

Ano. Mně se ten návrh nelíbí, myslím si, že nevyváženě posiluje roli ministerstva v systému státního zastupitelství, ale zejména v oblasti personální, jako je jmenování klíčových státních zástupců. A další věc, která mi vadí, je nesystémové nenastavení speciálu na vyšetřování korupce a organizovaného zločinu, který je postaven jakoby mimo, vytváří se třetí vrchní státní zastupitelství. Místo toho, aby se systém zjednodušoval, tak se komplikuje. Proto si myslím, že návrh je špatný a měl by se výrazně přepsat. A pokud ne, tak je lepší, kdyby neprošel a zůstalo by status quo.

Bojovníci proti korupci také vkládali velké naděje v přijetí jednoduchého, ale velmi důležitého zákona o centrálním registru smluv.  Ale ten se pro změnu zasekl v Senátu. Co si o tom myslíte?

Já ten princip zákona samozřejmě naprosto podporuji, protože mi připadá jednoduchý, elegantní a proveditelný.  Ale je neuvěřitelné, jak se nad několika paragrafy dokáží vytvářet neuvěřitelné mýty a nesmyslné argumenty. V této chvíli je potřeba, aby koaliční špičky řekly, že už konečně tento návrh chtějí dotáhnout. Už to řekly xkrát, teď ale musí donutit, aby se ta finální verze dostala do druhého čtení a byla schválena. Jsem přesvědčen, že celkové zprůhlednění smluv ve veřejném sektoru povede k lepší veřejné kontrole a že to veřejná správa absorbuje jako normální povinnost, která ji nebude zatěžovat.

Jak si ty průtahy vysvětlujete? Tato vládní koalice má přece pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně i Senátu, takže by pro ni nemělo být problémem prosadit zákony, ke kterým se přihlásila a které si vláda dokonce dala i do svého programového prohlášení.  Má vůbec zájem, aby tyto zákony platily?

Jeden důvod je, že reálně lidi z ANO vstoupili do funkcí jako nováčci, kteří to neumí, takže se to nějakou dobu museli učit, což samozřejmě zabrzdilo ten postup. Lidovci podle mne měli jediný cíl: vrátit se znovu do sněmovny.  A moc nevidím, že by ve vládě měli nějaký jasný plán.  A sociální demokracie prosazování zprůhledňování veřejného prostoru rozhodně nebrala jako hlavní prioritu, takže jsou ve vládní koalici nepochybně velké vnitřní boje o to, jestli to chtějí nebo nechtějí. Ale zdá se, že opozice je tak slabá, že dneska nedůslednost vládních slibů nemá kdo kritizovat, protože opozice nepředstavuje žádný korektiv vůči vládě. Dvě hlavní vládní strany jsou stále výrazně nejpopulárnější, a to potom vede k přemýšlení: prostě se soustředíme na to, co nám může nejvíc přinést další popularitu, než abychom dělali často velmi komplikované reformy, které jsou kontroverzní a mnohdy nepřinesou jen kladné body. To se děje, opozice dneska není schopna hrát korektiv, který by tlačil vládu do plnění slibů.