S povinným cizím jazykem na školách nesouhlasí ale například pražská Základní škola Slovenská. Ta nabízí výuku druhého cizího jazyka od šesté třídy, ovšem pouze jako volitelný předmět. Přestože skupinky na španělštinu i francouzštinu jsou narvané, tak ředitelka školy Hana Žampová s návrhem povinného dalšího cizího jazyka nesouhlasí.

„Protože skutečně jsou děti, které mají problémy už s jedním cizím jazykem, protože mají poruchy s učením. Velký problém jim dělá mateřský jazyk, natož tedy k tomu zvládnout dva cizí jazyky," řekla Žampová v rozhovoru Českého rozhlasu.

Němčináři by prý mohli učit i ruštinu 

Podobný názor má podle rozhlasu i většina ředitelů základních škol. Rozhlas ale připomíná, že listopadová analýza Výzkumného ústavu pedagogického ukázala, že zařazení dalšího cizího jazyka povinně, významně přispěje k celkovému rozvoji žáka.

Výzkumný  ústav pedagogický má i recept jak to udělat v praxi. Podlě něj je stále vysoký počet učitelů germanistů v porovnání s ostatními jazyky, a ti by si mohli do výbavy „přibalit" například i ruštinu. „U němčinářů, ruštinářů jsou to skutečně ti původní učitelé, kteří opravdu velice často přešli z ruštiny do němčiny, teď například můžou zase přecházet z němčiny do ruštiny, prostě podle poptávky," podotkla Kamila Sladkovská z Výzkumného ústavu pedagogického. Podle ní by ale nebylo vhodné určovat, jaký další cizí jazyk by se měl na školách povinně učit.

Cíl? Jen dorozumět

Nastavení výuky jazykového vzdělávání v České republice by mohlo dostát principům vícejazyčnosti tak, jako je tomu v jiných evropských státech. Druhý cizí jazyk by ale měl dětem přinést hlavně základy. Nelze tak očekávat, že žáci budou umět všechny jazyky stejně dobře, ale že se budou moci díky nim dorozumět.

Čtěte také:

• Třetina studentů by státní maturitu neudělala
• Dobeš si posvítí na střední školy. Je jich prý zbytečně moc