„Nejenže studenti, jimž byla nařízena pracovní povinnost, museli často vykonávat práce neodpovídající jejich kvalifikaci, a navíc na úkor studia, ale nyní ještě kvůli neodůvodněné změně výkladu ze strany státních orgánů mohou přijít o část náhrady za práci, kterou věnovali na pomoc společnosti. Studenty nelze takto stále zneužívat,“ zdůraznil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

„Výkon pracovní povinnosti je citelným zásahem do základních práv povinné osoby. Za toto omezení je studentům poskytnuta odpovídající náhrada za vzniklou újmu. Takže peněžní náhradu za nařízený povinný výkon pracovní činnosti podle krizového zákona lze posoudit jako peněžitou náhradu za vzniklou újmu majetkového charakteru. A podle zákona o daních z příjmů je takový příjem od daně osvobozen a nebude hrazeno ani sociální a zdravotní pojištění,“ uvedl proděkan právnické fakulty a specialista na daňové právo Michal Radvan.

Doplnil, že o postavení studentů povolaných v rámci pracovní povinnosti jednotlivými kraji není stejné jako u zaměstnanců či dobrovolníků.

„Pracovní povinnost je nedobrovolná, nejde o pracovněprávní vztah, který se uzavírá na principu dobrovolnosti, a také náhrada za tuto pracovní povinnost také není dohodnutá smluvně. Proto na tento vztah nelze pohlížet stejně jako na standardní zaměstnanecký poměr,“ dodal Radvan.

K pracovní povinnosti povolávali studenty jednotlivé kraje, ty aktuálně zaujímají v této otázce rozdílné postoje. Jihomoravský kraj aktuálně obesílá studenty vysvětlujícím dopisem s žádostí o doplnění potřebných údajů, povinné odvody ale za ně s pomocí ministerstva zdravotnictví uhradí.