V předvečer Týdne neklidu, tedy v neděli odpoledne se v pražském Divadle Komedie odehrála debata o vysokoškolské a kulturní politice. Účastnili se například umělecký ředitel Centra současného umění DOX Jaroslav Anděl nebo děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. V pondělí pak celá akce oficiálně vypukne. V Praze se jí účastní kromě Univerzity Karlovy také České vysoké učení technické a umělecké školy FAMU a DAMU. V rámci republiky se chystají přidat i vysoké školy v Brně, Olomouci, Plzni, v Českých Budějovicích nebo Ústí nad Labem.

Pro Univerzitu Karlovu dokonce její rektor Václav Hampl vyhlásil na středu rektorský den a vyzval studenty i pedagogy, aby se zúčastnili ústřední události Týdne neklidu - protestního pochodu. Ten má startovat právě ve středu v deset hodin dopoledne a náměstí Jana Palacha v Praze. Podle sociální sítě Facebook se ho má zúčastnit dva a půl tisíce účastníků.

Už během pondělí a úterý se ovšem odehraje Noc univerzit, v průběhu celého týdne jsou pak naplánovany pouliční protesty, přednášky, veřejné diskuze, workshopy a další doprovodný kulturní program. Oficiální konec události je plánován na pátek druhého března.

Celý program naleznete ZDE

Nedělejte ze vzdělání byznys, varují vládu studenti

Organizátorům Týdne neklidu vadí, že prý politici chtějí ze vzdělání udělat byznys, a to zejména prostřednictvím zavedení školného. "Hlavní výhrada rektorů je, že je to způsob (zavedení školného - pozn. redakce), jakým stát vlastně pomůže bankám na úkor vysokých škol za finanční pomoci studentů," řekl rektor UK Hampl Lidovým novinám. "Je tam také napsáno, že zavedení školného nemá žádné další nároky na státní rozpočet, prostou logikou věci je ale jasné, že náklady, které to bude mít, a ono je bude mít, půjdou z kapitoly vysokých škol. Tím se finanční přínos školného pro vysoké školy výrazně zredukuje."

Kromě školného se v rámci vysokoškolské reformy počítá také se změnami pravomocí akademických orgánů a akreditační komise. "To, jak politická jednání opakovaně vrací do hry odborně odmítnutá omezení akademické autonomie, mi navíc trochu připomíná doby mého mládí, kdy byly školy pod jednoznačnou politickou kontrolou. Po tom se snad někomu stýská. Ta snaha, ten pocit, že politici umí všechno a že vysoké školy budou řízeny lépe, když je budou řídit také," podotkl Hampl. Je podle něj na čase říct vládě ne.

Školné se nelíbí 65 procentům studentů. Klaus: Neparazitujte

Z průzkumu, který prováděla společnost Studenta, vyplývá, že 65 procentům dotázaných studentů se zavedení školného nelíbí. Dvě třetiny studentů vyslovily podmínku - v případě, že bude školné zavedeno, by si chtěli určovat, na co peníze konkrétně půjdou.

Právě školné, které mělo podle původního plánu dosahovat výše deset tisíc korun za semestr, však možná zavedeno vůbec nebude. Ministr školství Dobeš nedávno představil další dvě varianty – studenti by mohly platit pouze dva tisíce za semestr jako zápisné, případně by školné platili pouze studenti, kteří studují déle než standardních pět let. Náklady na školné by navíc studenti mohli čerpat i z výhodných studentských půjček.

Naopak na stranu ministra Dobeše se postavil prezident Václav Klaus. "Považuji studium ne na základní, ani na střední škole, ale studium na vysoké škole zadarmo za parazitování studentů na zbytku naší společnosti," řekl studentům. "Vysoká škola je něco, čím každý z vás výrazným zásadním způsobem zvyšujete... svůj lidský kapitál, svoji uplatnitelnost ve společnosti, uplatnitelnost ve svém osobním životě. To je vaše osobní investice do vás samotného, tak já myslím, že má být také financována vámi."

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.