To je téměř o tři čtvrtiny. A protože během této doby se zvýšila DPH, kterou školy při platbách vrátí státu zpět (z 5 na 14%), činí celkový pokles zmiňovaných neuvěřitelných 80 procent.

Likvidace českého školství?

Podle významného českého vydavatele učebnic Jiřího Frause z Plzně, 79 procent škol nemůže koupit žádnou novou učební pomůcku. „Učebnice jsou ve školských zařízeních většinou morálně i fyzicky zastaralé. Chybí vize – ale co chcete, když máme od takzvané něžné revoluce již patnáctého ministra! Kolabuje celé výrobní odvětví, které se zabývalo vývojem a výrobou učebnic a výukových materiálů,“ pokračuje dále Fraus, který je členem představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů. „ I přes těžkou dobu se podařilo připravit řadu učebnic, které získaly mnoho mezinárodních ocenění a mohly významně zvednout kvalitu a atraktivnost výuky.

Současná vláda bohužel tuto konkurenční výhodu nevidí a naopak se jí snaží všemožně zbavit.“ Od roku 2008 byl postupně utlumován vývoj a v současné době je již zcela zastaven. Z dramaticky klesajících příjmů jej již nelze financovat. Letos podle Frause vyjde minimum novinek a prodej se realizuje pouze z již vyrobených zásob. České učebnice, které měly světovou pověst, tak stojí na hraně, odkud není rychlého návratu. A to se přímo dotýká i základní vzdělanosti.

„Školy se snaží sehnat prostředky, jak se dá,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová. „Nelze ale všechno nechat jen na zřizovatelích – obcích, městech nebo krajích. Vzdělání by měl mít především v gesci stát a tomu by také mělo záležet na kvalitní vzdělanosti. Vezměte si třeba tolik doporučované interaktivní tabule,“ pokračuje pro ParlamentniListy.cz Stýblová. „Pětasedmdesát procent škol je nemá – a tam, kde jsou, se musí třídy střídat. To znamená, že čekají několik dní a až pak napochodují do počítačové učebny. V tom ale není žádný systém,“ pojmenovává nedostatky z přímé praxe Stýblová.

Komenský by zaplakal

„Naše město má jednu z největších škol v Plzeňském kraji,“ říká místostarosta Přeštic Jan Königsmark, který zde učí jazyky. „Osm stovek dětí je opravdu hodně, ale protože jsme větší město, základku držíme v dobrém stavu. Když by ale stát přenášel svoji zodpovědnost a další náklady na města, pro menší obce a jejich školství by to bylo likvidační,“ myslí si.