Studenty přirovnal ke komunistům a k intelektuální lůze. „Je smutné, že mně studentské protesty připomínají situaci po únoru 1948, kdy museli ze škol odejít ti nejlepší lidé, kdy došlo k podstatnému snížení nároků na výuku, a k politickému protekcionizmu. Možná, že neklid na školách a v ulicích zapříčinila současná inflace vysokoškolského studia. Dnes se na vysoké školy dostane skoro každý, kdo o to stojí, bez ohledu na nutné předpoklady,“ napsal Knížák. 

Degradace vysokoškolského vzdělání

„Protestující studenti neví, o čem mluví. Provolání ´za svobodné vysoké školy´ už svým titulem sděluje, že školství není svobodné. To samozřejmě není pravda. Pokud ho někdo činí nesvobodným, tak jsou to ti, co dnes křičí proti reformám, aniž vůbec ví, co tyto reformy požadují a znamenají. Je to opravdu asi důsledkem přívalu lidí na vysoké školy, následné degradace studia a tedy i snížení kvality studujících,“ zlobí se vysokoškolský profesor.

Knížák říká, že pokud nedojde k nějaké podstatné reformě vysokých škol, terciální školství v podstatě vymizí. Možná by současné situaci pomohlo zrušení veřejnoprávních vysokých škol. Knížák na základě svých dlouholetých zkušeností s vysokými školami a z každoročních přijímacích zkoušek tvrdí, že znalostní úroveň uchazečů přicházejících na vysoké školy je čím dál tím tristnější.

„Mají mezery i v oblastech, které obhospodařuje základní vzdělání, a proto se nedivím tomu, že berou týden neklidu jako druh dobré zábavy, kde si mohou zanadávat, zakřičet, nic je to nestojí a ještě se cítí jako hrdinové. Učitelé, kteří je v tom podporují, nepatří na vysoké školy,“ míní Knížák.

Primitivnost a vulgarita studentských projevů

Systém vysokoškolské reformy musí být podle něho opravdu důkladně prodiskutován, ale ve hře je tolik parciálních zájmů, že reprezentace vysokých škol není schopna připravit ucelený program.

„Navíc, veškeré činnosti jsou v naší společnosti prodchnuty populismem, ale vysoké školství, aby bylo opravdu vysokým, tedy elitním, musí být populismu prosto. Pokud chceme, aby naše společnost prosperovala, musí být vysoké školy vychovávající elitu národa vrcholně náročné. Primitivnost a vulgarita studentských projevů v Týdnu neklidu vypovídá o primitivnosti protestujících. Pokud se do čela společnosti prosadí duchovní lůza, nemáme šanci,“ uzavřel profesor Knížák.

Rozmazlení studenti chtějí peníze, které nevydělali

Proti studentským protestům v rámci Týdne neklidu se postavili i další pravicoví myslitelé. Podle premiérova poradce Romana Jocha je ostuda, že nebylo zavedeno školné. Studenti z bohatších rodin totiž nyní de facto parazitují na chudších rodinách, které jim platí vzdělání. Rovněž se pozastavuje nad tím, že profesoři a studenti chtějí rozhodovat o penězích z prostředků daňových poplatníků, které jdou na vysoké školy, jako by jim patřily. Podle Jocha ale mají výhradní právo rozhodovat, o tom, co se s penězi stane, daňoví poplatníci prostřednictvím svých demokraticky zvolených zástupců.

„Mezi skutečné akademické svobody patří například nedotknutelnost a posvátnost akademické půdy či svoboda vyjadřování názorů a svobodná diskuse. Zamýšlené reformy skutečné akademické svobody nijak neohrožují, ani neporušují. Studenti se chovají podobně jako ostatní nátlakové skupiny ve společnosti, které však nemají demokratický mandát od voličů. Je to projev částečně dekadence a částečně rozmazlenosti těch lidí, kteří chtějí jenom něco dostávat zdarma bez jakéhokoli výkonu a pak odmítají převzít odpovědnost. Oni chtějí rozhodovat o penězích, které nevydělali, a sebrat je lidem, kteří se na ně nadřeli. Proč má dělník či živnostník, který sotva uživí sebe a svou rodinu, dávat peníze studentům, aby oni rozhodli, že se budou na školách studovat takové nesmyslné obory, jako například gender studies. Někteří studenti a profesoři si chtějí žít na vysoké noze za naše peníze,“ řekl ParlamentnímListům.cz Joch.