Na malé a střední firmy dopadá rekordně rostoucí inflace mnohem hůř než na giganty s etablovanou tržní silou. Dominují totiž oborům, na které má nejsilnější vliv hlavní složka dnešní inflace – ceny energií. „Jsou to například dopravci nebo gastro podniky,“ upřesňuje Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Zvýšení inflace o 1,6 bodu za pouhý měsíc březen podle AMSP ČR sice nedosahuje lednového rekordu, ale bije na poplach. Malým a středním podnikům stoupají náklady, které nejsou příliš schopny přenést dále na své zákazníky.

„Už ze své podstaty vytvářejí hlavní konkurenční podhoubí dynamické ekonomiky, a jsou tak vystaveny mnohem vyššímu vzájemnému konkurenčnímu tlaku na nízké ceny pro zákazníky, než obří firmy,“ připomíná Svobodová.

„Vlivem tohoto konkurenčního tlaku malé a střední firmy paradoxně ještě dokonce inflaci brzdí proti té, která by nastala, kdyby okamžitě promítaly ceny energií do zákaznických cen,“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR. Zároveň ale dodává: „Covidové lockdowny vyčerpaly malým a středním podnikům jakékoli rezervy více, než velkým firmám, a tak dnes nemohou chránit zákazníka od vyšších výrobních nákladů nekonečně. Brzy se začnou ceny energií projevovat v ceně zboží a zejména služeb ještě více, což udrží zvýšenou inflaci i v době, kdy by případně energie přestaly zdražovat.“

Vysoká inflace navíc dopadá na malé a střední podniky více než na velké i nepřímo: neustále se totiž zvyšuje úroková sazba. Menší firmy pociťují toto zdražení úvěrů obzvláště těžce. Již tak často musejí platit vyšší sazby než velké firmy, když je banky považují za rizikovější. A kvůli inflaci nyní stoupla úroková sazba o dalšího půl procentního bodu, a březnové rekordní zvýšení inflace dále zvyšuje pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb.

„Již nyní platí typický malý či střední podnik více než dvojnásobnou splátku úvěru než na podzim, a každé další zvýšení sazeb se mu automaticky promítne do dalšího zdražování splátek“, vysvětluje Jaroš. V tom jsou na tom podle něj drobné podniky ještě hůře, než plátci hypoték. Ti jsou většinou alespoň po nějaký čas chráněni fixací, ale většina půjček podnikům je navázána na pohyblivou složku úroku.

Další zvyšování sazeb by tak dále zdražovalo výrobu, a pokud je nyní evidentní, že inflace je z drtivé části nákladová, nikoli poptávková, ani zvýšené sazby s inflací podle Jaroše a většiny ekonomů tolik nezmohou.

„Bylo by to možné pouze za cenu obrovského utlumení všeobecné poptávky, a to by opět na malé a střední podniky dopadlo silněji, než na velké. V ekonomice, kde malé a střední podniky představují 99 % všech firem a zaměstnávají 61 % všech pracovníků, by se to muselo projevit i na rostoucí nezaměstnanosti,“ varuje Jaroš.