S leteckým postřikem přírodně mimořádně cenného území [1] nesouhlasí také expertní hodnocení, které si LČR objednaly. Za škody na lesních porostech v chráněných územích, které vzniknou v souvislosti s ochranou vzácné přírody, AOPK ČR vyplácí hospodářům újmu. V této oblasti bývá LČR vyplaceno každoročně zhruba 10 milionů korun.

Leteckou aplikaci neselektivního biocidu zakazuje obecně zákon o rostlinolékářské péči z titulu obecného rizika poškození životního prostředí. Kromě chráněných druhů živočichů by totiž byly zničeny i populace místního blanokřídlého hmyzu včetně včel.

To, že se chroustům [2] a sosnokazu ve zdejších lesích daří, je dáno především jejich složením. Husté monokultury borovic jim poskytují ideální podmínky, navíc jsou oslabeny suchem. Do národní přírodní památky Hodonínská dúbrava, kterou spravuje Agentura ochrany přírody, se proto ve spolupráci s hodonínskou teplárnou dopouští voda z řeky Moravy. V letošním roce by zde mohlo nasytit půdu 100 000 m3 vody [2]. Lesy ČR a AOPK ČR vytvořily k problematice chrousta společnou expertní skupinu s cílem výměny aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy se sešla v lednu 2019.

„Velkoplošný postřik neselektivním insekticidem patří spíše do padesátých let minulého století, kdy se podobně používalo třeba DDT. Odstranit škody způsobené gradací chroustů zcela nelze, ale riziko, že ponravy poškodí čerstvě vysazené stromy, lze alespoň snížit změnou lesního hospodaření – například zjemnit obnovní prvky, plánovat těžby i zalesňování s ohledem na životní cyklus chrousta a vysazovat ve větší míře jiné stromy než borovice. Je to obdobné jako s kůrovcem, na lesích se prostě podepisuje nevhodná skladba a způsob hospodaření. Pokud chceme odolnější a pestřejší lesy, musíme tento přístup změnit,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Poznámky:
[1] Celá oblast Hodonínské a Bzenecké doubravy patří mezi přírodovědně nejcennější lokality v ČR, a to zejména entomologicky - desítky druhů (zvláště chráněných a druhů z červeného seznamu bezobratlých) zde mají jediné nebo jedny z mála lokalit v ČR, a proto by plošná aplikace insekticidu měla devastující následky. Jedinečnost lokality vedla k vyhlášení několika maloplošných zvláště chráněných území, z nichž nejvýznamnější je národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava (683 ha) ve správě AOPK ČR. Je zde vyhlášeno i několik evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 (více než 300 ha) a ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (11 725 ha).
[2] Gradace chrousta madaľového se v této oblasti opakuje každé čtyři roky. Nelikviduje vzrostlé stromy, poškozuje zejména čerstvé výsadby při zalesňování holin, nejvíce borovice a poněkud méně duby. A to nikoliv dospělými brouky, ale jejich larvami (ponravami). Ty ožírají kořeny vysazených sazenic nejintenzivněji v druhém a třetím roce života.
[3] ZDE