Proběhlo první jednání, na kterém se účastníci seznámili se situací a úlohou pohotovostního štábu. Tento pohotovostní štáb je ustaven v předstihu. Jeho plná činnost bude možná až poté, co budou Moravskoslezským krajem a AOPK ČR vydány výjimky podle zákona o ochraně přírody, na které naváží povolení dle zákona o myslivosti. Zatím v platnosti nejsou.

Obecně platí, že pokud AOPK ČR vyhodnotí stav jako situaci vyžadující pozornost (stupeň II. a III. podle tabulky č. 1 Pohotovostního plánu), začne pohotovostní štáb pracovat. Připraví plán opatření pro konkrétní situaci a konkrétní problematické jedince a ve spolupráci s relevantními orgány a subjekty dohodne realizaci nezbytných opatření v souladu s legislativou.

Prvním krokem bude vždy vyhodnocení aktuální situace, interpretace dat z monitoringu vlka v oblasti, analýza příčin chování vlků, např. vyhodnocení zabezpečení stád, srovnání dat z genetických vzorků sebraných při útocích vlků na hospodářská zvířata. Následuje dohoda členů štábu o krocích a opatřeních, která je nutné s ohledem na kategorii situace realizovat. Mezi první kroky patří určení příčin chování potenciálně problematických jedinců, včetně jejich případného odchytu a telemetrického sledování jejich pohybu. Odstranění problematických jedinců z přírody bude vždy až poslední možností.

„Pohotovostní štáb se shodl, že na Jablunkovsku se jedná o situaci vyžadující pozornost dle Pohotovostního plánu. Jakmile to zákonné možnosti dovolí, je třeba přistoupit k telemetrickému sledování vlků. Do té doby zde bude probíhat intenzivní monitoring v terénu a chování jedinců vlka se bude průběžně vyhodnocovat. Pokud se změní závažnost situace, budou přijaty další kroky,“ vysvětluje František Jaskula, předseda tohoto pohotovostního štábu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Při hodnocení situace se neobejdeme bez informací od místních – myslivců, chovatelů a dalších. Je totiž potřeba rozlišovat, zda se vlk chová standardně – například v noci projde zástavbou stejně jako ostatní druhy volně žijících zvířat, nechá se pozorovat ze vzdálenosti větší než 30 metrů, loví přirozenou kořist v blízkosti zástavby, nevykazuje známky strachu při pozorování z auta, traktoru či posedu. Nestandardní chování je takové, kdy vlk ztrácí plachost před lidmi, dovolí lidem, aby se k němu přiblížili, opakovaně chodí ve dne do zástavby či opakovaně napadá dobře zabezpečená hospodářská zvířata. Právě o takových blízkých setkáních uvítáme upřesňující údaje. V kombinaci s dalšími metodami pak budeme takové chování vyhodnocovat a zvolíme další postup,“dodává František Jaskula.

Důležitá je také prevence – v blízkosti zástavby by například neměl zůstávat živočišný odpad či zbytky jídla, neměli by volně pobíhat psi. Pro prevenci škod na hospodářských zvířatech je pak zásadní jejich dobré zabezpečení. Na Jablunkovsku se situace se zabezpečením stád hospodářských zvířat v posledním roce zlepšila, nadále však dochází ke škodám převážně na nedostatečně ochráněných chovech. Celkem v širší oblasti Jablunkovska AOPK ČR eviduje letos 28 útoků na hospodářská zvířata (v roce 2022 to bylo 64), poměrně dobře provedené zabezpečení bylo u 6 chovatelů, ve 2 případech bylo zabezpečení zcela optimální.

„Některé případy nám pomohla objasnit genetická analýza. Například tedy víme, že napadení kachen v blízkosti domu, ke kterému došlo letos v září, nemá na svědomí vlk, ale pes. Pokoušíme se také rozkrýt, kolik vlků se v oblasti pohybuje a kterým z nich se podařilo překonat kvalitní zabezpečení,“ dodává Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka Programu péče o vlka obecného.