Proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní vydává rozhodnutí o omezení činnosti [2], které by mělo zdejším ohroženým druhům zajistit lepší podmínky. Milovický les je součástí obor Bulhary a Klentnice, kde hospodaří Lesy ČR, s. p.

Nejnovější studie, která se věnovala změnám zdejší vegetace, jasně prokázala zhoršení kvality prostředí v oborách, zatímco mimo obory tento trend pozorovaný nebyl [3]. „Porovnávali jsme různé parametry, jako je pokryvnost bylinného patra, počet charakteristických druhů lesních biotopů nebo třeba počet chráněných a ohrožených druhů, a jejich změnu v čase na stejných místech v Milovickém lese v oborách a mimo ně. Z lesů v oborách postupně mizí vzácné a chráněné rostliny, několik druhů, jako je třeba hnědenec zvrhlý, vstavač nachový a zvonek boloňský, které zde prokazatelně rostly ještě po roce 2000, se v uplynulých letech nepodařilo dohledat. A další - divizna brunátná, kosatec nízký a třemdava bílá - jsou na pokraji vymizení,“ vysvětluje botanička Helena Prokešová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Cílem není obory zrušit, ale upravit způsob hospodaření. Chovaná zvířata totiž spasou doslova vše, na co narazí. Intenzita tlaku zvěře dosáhla míry, kdy přírodě vážně škodí. Proto jsme se rozhodli využít své pravomoci k regulaci hospodaření v oborách. Pevně věřím, že může být impulzem ke spolupráci mezi AOPK ČR a LČR na tom, aby se stav přírody v Milovickém lese z přírodovědného hlediska zásadně zlepšil,“ konstatuje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Milovický les je cenný zejména díky výskytu panonských dubohabřin a teplomilných sprašových doubrav, což jsou biotopy vzácné v celé Evropě – a právě ty jsou oborním chovem zásadně poškozovány. Jejich zhoršující se stav je dokumentován od 90. let minulého století.

„Oborní chov nemusí být na škodu, záleží ale na intenzitě. Chovaná zvěř – v tomto případě daňci, jeleni a mufloni - udržuje porosty v Milovickém lese světlejší, což vyhovuje mnoha druhům brouků vázaným na osluněné dřevo (např. tesaříkům a krascům). Zároveň zajišťuje v hojné míře přísun trusu, z čehož profitují společenstva koprofágních brouků, jako jsou např. chránění chrobák vrubounovitý nebo chrobák pečlivý,“ říká zoolog Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Milovický les je také důležitou ornitologickou lokalitou. Žije tu například naše největší populace dudka chocholatého. Velký význam má pro dravé ptáky, ať už hnízdící nebo shromažďující se na nocovištích, jako jsou luňák červený, orel mořský a orel královský,“ doplňuje ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Hospodaření v oborách na jižní Moravě je v poslední době kritizováno odbornou vědeckou a ochranářskou veřejností [4]. Odborné společnosti poukazují na nevhodné způsoby hospodaření, které vedou ke ztrátě biologických kvalit těchto lokalit.

Poznámky:
[1] Milovický les je rozsáhlý komplex lesů, pokrývající Milovickou pahorkatinu mezi obcemi Klentnice, Milovice, Bulhary a Sedlec ve východní části CHKO Pálava. Z velké části jde o II. zónu ochrany přírody CHKO Pálava a v rámci celoevropské sítě Natura 2000 byl vyhlášen evropsky významnou lokalitou. Stejně jako celá CHKO Pálava je také ptačí oblastí soustavy Natura 2000.
[2] Na základě správního řízení dle § 66 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
[3] Chytrý, K. & Prokešová, H. (2020): Změny vegetace v evropsky významné lokalitě Milovický les. Celá studie je k dispozici ZDE
[4] Například ZDE