Stáda ovcí i krav patřila k pálavské krajině po staletí a i díky nim je zdejší příroda tak pestrá. Pastva a pohyb zvířat totiž udržuje pestrou mozaiku různých plošek a brání zarůstání keři a stromy. Hospodářů se zvířaty však během 20. století výrazně ubylo, a tak je zajištění pastvy v optimálním rozsahu jedním z úkolů Správy CHKO, která o rezervace pečuje. Počet a druh zvířat, délka i období pastvy jsou stanoveny tak, aby byly přírodě co nejvíce ku prospěchu. „Například kozy si vybírají listy a výhonky dřevin, proto je dáváme na místa, která potřebujeme vyčistit od výmladků keřů po jejich vyřezávce,“ vysvětluje botanička Helena Prokešová. „Naopak ovcím chutnají hlavně byliny a trávy a pastvinu vypasou na nízký, zhruba třícentimetrový trávníček. Koně pak díky své hmotnosti i pohybu po pastvině rozrušují zapojený drn, čímž pomáhají vzácnějším druhům.“

Malé koňské stádo se pase na Stolové hoře, pod kaplí Sv. Antonína na Děvíně se popásali poníci, bílí koně už několik let neodmyslitelně patří ke Slanisku u Nesytu. S ovcemi se návštěvníci mohli potkat mimo jiné pod skalami Soutěsky nebo na Svatém kopečku, dvě smíšená stáda koz a ovcí postupně spásají téměř tři desítky hektarů na Dunajovických kopcích. „Celkem se nám podařilo zajistit pastvu na více než 100 hektarech,“ popisuje vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet. „Pomohla i loňská veřejná výzva, díky níž jsme navázali spolupráci s několika novými pastevci – těm pomůžeme s výběrem lokalit či získáním dotací,“ doplňuje.