Aktuálně se to týká zákazu tří účinných látek (chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl a thiakloprid), které jsou součástí v ČR nejpoužívanějších přípravků určených k hubení hmyzu (insekticidů). Za ně v podstatě není k dispozici adekvátní náhrada, takže zemědělci budou nuceni k ošetřování hospodářských plodin použít opakovanou aplikaci jiných přípravků. Vinou úbytku portfolia účinných látek na trhu a tak i možnosti uvážlivě použít v danou chvíli na konkrétní situaci nejvhodnější přípravek, se bude muset tím více používat několik zbylých účinných látek a škůdci si na ně vytvoří rezistenci. Povede to ke stejné absurditě jako u zákazů mořidel na osiva drobnosemenných plodin, kdy se zabrání, aby se do půdy dostalo nepatrné množství pesticidů, ty se ale následně musí plošně aplikovat na ochranu plodin vícekrát a tedy v násobně větších dávkách. Mimo jiné se tak zvýší i riziko utužování půdy opakovanými přejezdy zemědělské techniky a tím v podstatě i uhlíková stopa.

Zákaz insekticidů s výše jmenovanými látkami také velmi pravděpodobně povede ke zhoršení pestrosti naší krajiny, neboť již tak prodělečné pěstování některých zejména speciálních plodin bude pro zemědělce ještě méně výhodné. Zákazem budou postiženi kromě pěstitelů řepky také pěstitelé vojtěšky, cukrové řepy, ale i čočky, hrachu, fazolí, všech druhů jetelů, slunečnice, máku a také pěstitelé ovoce, brambor, cibule, květáku nebo mrkve - tedy komodit, u nichž se volá po zvýšení tuzemské produkce. Zvýšení nákladů na ošetřování těchto plodin povede nutně k růstu cen uvedených komodit, neboť ztráty na hospodářských plodinách působené jejich škůdci, pokud nebudou plodiny dostatečně ošetřeny, porostou.

Zákaz by bylo možné pochopit, pokud by byl uplatňován globálně, a jeho dodržování bylo kontrolováno na celém světě. Tak to ale není. V Evropě tak lze očekávat dovozy komodit ze zemí mimo EU, v nichž tyto účinné látky zakázány nejsou, takže na zákazu nevydělá ani řadový spotřebitel. Evropa tak jen opětně posunuje řešení svých problémů se stavem životního prostředí mimo své hranice, kde ale nemá a nemůže mít zásahy do stavu životního prostředí efektivně pod kontrolou.

Asociace soukromého zemědělství ČR uznává, že se lze při pěstování hospodářských plodin obejít i bez zakázaných látek. Veřejnost by ale měla vědět, jakou cenu za to všichni, včetně životního prostředí, zaplatí.