„Měli jsme v úmyslu založit něco, co by mělo do budoucna umožnit vypěstovat si nové lídry nových oborů, kteří budou v dalších letech a dalších generacích vést Akademii věd vědecky a možná i manažersky. Leží na vás velká odpovědnost, ale s tou vás nebudeme v tuhle chvíli trápit a přejeme vám, abyste měli klidný život bez těžkého shánění grantů,” řekla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a zdůraznila, že v rámci českých podmínek jde o finančně velmi štědrý program. „Je to něco nového a budeme rádi za jakoukoli zpětnou vazbu, neváhejte se na mě kdykoli obrátit. Stáváte se průkopníky,” dodala předsedkyně.

Podmínkou je žádost o prestižní ERC grant

Celková výše dotace pro žadatele a jeho tým činí maximálně 4 miliony korun za kalendářní rok, z toho však čtvrtinu rozpočtu musí zajistit akademické pracoviště vybraného stipendisty. O laureátech rozhoduje výběrová komise, která hodně přihlíží k dosavadním mezinárodním zkušenostem a kontaktům jednotlivých adeptů. V prvním ročníku vybírala z celkem 31 návrhů. Podmínkou je, aby si žadatel během svého grantu zažádal o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC či jeho ekvivalent) a délka jeho vědecké praxe od udělení doktorského titulu (Ph.D.) nebyla delší než 10 let. Do této doby se nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, které fakticky stanovenou dobu přesáhly.

„Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, vracet se do výzkumu po náročné starosti o dítě. Většina programů se zaměřuje buď na juniorské talenty, nebo naopak na již velmi etablované vědce. I proto jsme založili prémie Lumina, které se snaží tuto mezeru zaplnit,” uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která věří, že stipendia pomůžou zdejším vědcům při větším prosazovaní se v mezinárodních grantech. V přípravách nového programu ji plně podporovali místopředsedové pro jednotlivé vědní oblasti.

Podpora pro excelentní české i zahraniční vědce

Prvními nositeli stipendia je šest vědců z různorodých oborů, přičemž šanci mají i zahraniční vědci, kteří působí v rámci Akademie věd ČR. Mezi oceněnými je molekulární bioložka Iva Mozgová (1982) z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, jejíž skupina se bude zabývat epigenetikou rostlin, sinolog Ondřej Klimeš (1977) z Orientálního ústavu AV ČR, který se zaměří na souvislosti národnostní a zahraniční politiky v soudobé Číně, Marie Buňatová (1970) z Historického ústavu AV ČR, která se věnuje migraci a mobilitě v pražské židovské obci na přechodu od středověku k ranému novověku, či Ondřej Kuda (1980) z Fyziologického ústavu AV ČR, specialista na metabolismus bioaktivních lipidů, který úzce souvisí s výzkumem cukrovky 2. typu.

Mezi nositeli je i Hana Lísalová (1978) z Fyzikálního ústavu AV ČR, která se zabývá vývojem specializovaných funkčních povrchů a inovativních biomateriálů, či renomovaný zahraniční badatel Graham Hill (1977), který v Geofyzikálním ústavu AV ČR povede skupinu zaměřenou na problém vzniku andezitového vulkanizmu. Výzkum bude probíhat na vulkanické struktuře Katmai na Aljašce, dějišti nejsilnější sopečné erupce 20. století na zemském povrchu, způsobené právě výstupem andezitového magmatu.