Za krásného počasí se zúčastnilo asi patnáct lidí, kteří, dodržujíce protinákazové rozestupy, došli z Dubče na okraj Běchovic, někteří pak i zpátky. 

Akce začala náhledem na přírodě blízkou protipovodňovou úpravu Říčanky v zástavbě Dubče. V letech 2018-19 nechal Magistrát jako správce toku odstranit staré nevhodné opevnění betonovými deskami, rozvolnit koryto a stabilizovat kamennými rovnaninami v březích a nepravidelnými strukturami kameniva ve dně.

Dále si účastníci prohlédli park pod bývalou tvrzí, který díky významným dotačním podporám vybudovala městská část Dubeč. Součástí parku byla také revitalizace kratšího úseku Říčanky.

Výprava pak vstoupila do prostoru, kde město Praha v rozlehlých plochách druhdy zemědělské půdy mezi Dubčí a Běchovicemi postupně buduje, resp. hlavně vysazuje rozlehlý lesopark. Došla k velkému rybníku Lítožnice, který byl k roku 2020 městem Prahou obnoven v ploše dřívějších tří technicky a ekologicky nevyhovujících rybníků ze socialistického období. Obnovený rybník má v rámci možností přírodě blízce tvarované břehy, zejména v jeho pravé straně byly záměrně zatopeny stromy, které se takto postupně budou proměňovat v říční, resp. rybniční dřevo, nad rybníkem bylo vyhloubeno několik větších biotopních tůní.

Pod hrází rybníka již výprava postupovala podél revitalizovaného koryta Říčanky. Hlavní práce na této městské stavbě probíhaly ve druhé polovině roku 2019. Staré, technicky upravené koryto, přisazené k levé straně nivy, bylo nahrazeno zcela novým korytem, velmi úspěšně napodobujícím přirozená meandrující koryta, což odpovídá hydromorfologickým podmínkám úseku. Hlavní kouzlo této revitalizace spočívalo v  tom, že do nového koryta, vyhloubeného v zeminách nivy, byla převedena voda Říčanky, a teprve potom bagrista vkládal a vhutňoval, ponejvíce do přechodových míst mezi oblouky trasy, pasy z kameniva, odpovídající brodům v přirozených korytech. Sama voda mu takto ukazovala, jak pomocí pasů nastavit běžné polohy hladiny co nejméně zaklesnuté proti úrovni terénu nivy. Takto je mimo jiné maximálně využíváno potenciálu nivy jak k akumulaci, tak k retenci vody. Celý prostor nivy je městem vyhrazen pro revitalizaci, takže ničemu nevadí a naopak je vítáno, že se dílčí plochy zamokřují a již mírně zvětšené průtoky se z koryta vylévají do okolí. Lze říci, že takto jde o jednu z hydromorfologicky nejpokročilejších revitalizací v republice. V rámci revitalizační stavby nebyly vysazovány žádné dřeviny, vše je ponecháváno na samovolné sukcesi – která se již projevuje růstem hlavně olšových semenáčů v březích koryta.

Pražský magistrát je zřejmě, v poměru k rozsahu spravovaných vodních toků, nejagilnějším revitalizátorem mezi našimi správci toků. Díky jeho horlivosti mohli účastníci exkurze přejít pár korků od Říčanky k Rokytce (oba potoky se na dohled od těchto míst, nad starou Českobrodskou, setkávají a pokračují do pražské Libně pod jménem Rokytky, jakkoliv Říčanka je výrazně vodnější), kde je právě dokončována podobně pojatá revitalizace. Ta se týká rovněž asi kilometrového úseku, prakticky v celé délce zástavby Běchovic. Tuto stavbu zastihla exkurze ve stavu, kdy je z nějvětší části vyhloubeno nové menadrující koryto a začíná vkládání pasů z kameniva.

K této zprávě jsou přiloženy snímky, nezachycující účastníky exkurze – z důvodu předejití nepříjemnostem ze strany evropských předpisů na osobnostní ochranu. Rozmazávání obličejů na snímcích bylo vyhodnoceno jako horší zásah do osobnostních práv, než neuveřejnění fotografií s postavami.