Projekt na výstavbu vodní elektrárny AOPK ČR nemá zatím k dispozici. Upozorňuje však, že v této lokalitě jsou cenné přírodní biotopy chráněné národním i evropským právem. Na takovém místě proto nelze realizovat žádný záměr bez řádných povolení.

V minulých dnech investor kácel dřeviny na svých pozemcích s platným povolením obce (na pozemcích mimo les) a státní správy lesů (na lesních pozemcích). Ke kácení ale došlo na území I. a II. zóny CHKO Blanský les bez vědomí a souhlasu AOPK ČR, Správy CHKO, pokáceny byly také stromy ke kácení neurčené a stromy na sousedních pozemcích. Toto nepovolené kácení je předmětem probíhajícího přestupkového řízení.

Investor rovněž prostřednictvím zhotovitelských firem požádal o povolení geologického průzkumu a připojení k síti vysokého napětí.

Záměr investora na vybudování MVE není (navzdory jiným prohlášením) v plném rozsahu zahrnut v územním plánu obce Holubov. Investor také nepožádal o žádné výjimky ani další povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, které jsou nutné pro povolení stavby podle stavebního zákona (primárně to ale musí být v souladu s územním plánem). Podle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou jakékoli stavby na území I. a II. zóny CHKO zakázány, při splnění zákonem daných podmínek je možné povolit výjimku.

Platnost vodoprávního a stavebního povolení starého sto let, kterým investor disponuje, je minimálně sporná. Rozhodně neopravňuje investora k započetí stavby, podle zákona o ochraně přírody a krajiny  je třeba znovu posoudit i činnosti dříve povolené, které by mohly přírodu poškodit.

„Nyní čekáme, až budeme mít k dispozici kompletní projekt. Jedná se o jedno z nejcennějších míst chráněné krajinné oblasti, jakýkoli případný zásah je proto potřeba pečlivě posoudit, Budeme hodnotit, zda převažuje veřejný zájem na ochraně zdejší jedinečné přírody, nebo jiný zájem. Kvůli nepovolenému kácení dřevin nyní běží přestupkové řízení,“ vysvětluje Tereza Rejnková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Krajina u Dívčího Kamene je opravdu výjimečná

Mimořádně cenný je především samotný kaňon Vltavy, a to jednak jako geologický fenomén, ale také území bohaté na přírodní biotopy a s četným výskytem chráněných druhů. Samotná řeka Vltava hostí společenstva vzácných vodních rostlin, na ně vázaných bezobratlých živočichů a také mnoha druhů ryb. Stěny kaňonu jsou porostlé cennými dubohabrovými lesy s hájovou květenou a cenné jsou rovněž skály s vzácnými kapradinami a lišejníky.

Kromě jiných, i pro ochranu těchto fenoménů tu byla před více než třiceti lety vyhlášena chráněná krajinná oblast, a mimo jiné pro ochranu cenných vodních biotopů byla před 11 lety zřízena evropsky významná lokalita Blanský les.

Území je cenné i z hlediska kulturně historického – nachází se v blízkosti hradní zříceniny Dívčí Kámen a keltského oppida Třísov, je součástí památkové rezervace a je nemovitou kulturní památkou.

Které druhy rostlin a živočichů by mohla vodní elektrárna v budoucnu na místě ohrozit?

Jsou to především druhy vázané na vodní tok –  ohrožené vodní rostliny rdest prorostlý a stolístek střídavokvětý a zvláště chráněné druhy ryb – kriticky ohrožená mihule potoční, ohrožené vranka obecná a střevle potoční. Na souši potom ohrožená lilie zlatohlavá a netopýr velký, který má zimoviště ve staré nedokončené štole.

Realizací takto mohutného stavebního záměru vždycky dojde k poškození přírody. V územním plánu je v současné době varianta bez přehrazení celého koryta řeky, s jezovým tělesem pouze do třetiny řeky. Tato varianta by samozřejmě byla pro přírodu šetřnější, ale investor údajně zamýšlí přehradit celý tok lomeným jezem.

Při proražení štoly by zcela nevyhnutelně došlo ke zničení zimoviště netopýra velkého. A vyloučit nelze ani poškození památného stromu Třísovská lípa, v jehož těsné blízkosti vede jediná přístupová cesta, kterou by jezdila veškerá těžká technika s kameny a betonem na výstavbu elektrárny, jezu a vodních přivaděčů/náhonů.