Snímky byly porovnány se stovkami fotografií rysů z nejbližší oblasti jejich trvalého výskytu, tedy ze Šumavy [1,2]. Zvíře se ale identifikovat nepodařilo, na základě fotografie nešlo ani určit pohlaví, bylo prozatím označeno kódem R721. Další fotopasti jsou v rámci monitoringu rysa naistalovány příznivci ochrany přírody z řad veřejnosti.

Rys ostrovid patří mezi skrytě žijící druhy, jejichž populační hustoty jsou nízké (na Šumavě cca 1 dospělý jedinec na 100 km2). Zároveň má veliké domovské okrsky čítající stovky čtverečních kilometrů. Během února a března přicházejí samice do říje a dospělí kocouři za nimi podnikají výpravy na vzdálenost desítek kilometrů.  Začátkem jara se také osamostatňují koťata a hledají si vlastní domov. To byl právě zřejmě i případ jedince, zaznamenaného v Brdech.

„K zaznamenání přítomnosti rysů je třeba dostatek místních znalostí i pověstného štěstí. Vloni do oblasti zavítal mladý rysí samec Fabián [3], který se posléze opět vrátil na Šumavu. Je pravděpodobné, že Brdy rysové navštěvují každoročně, avšak zatím nemáme důkazy o trvalém výskytu.  Daří se ale spolupráce s místními správci lesů, se kterými jsme se domlouvali na rozmístění fotopastí v jejich polesí. Věřím, že intenzivní monitoring přinese zajímavé údaje,“ vysvětluje Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se věnuje výzkumu v projektu 3Lynx. 

„Začátkem ledna spatřil člen týmu polesí Rožmitál rysa při pochůzce. O této skutečnosti jsem následně informoval vedoucího správy CHKO Brdy, který zajistil instalaci dalších fotopastí. Že je rys zřejmě stálým obyvatelem  lesů naznačuje i nalezení jeho stop ve sněhu v pondělí 23. března. Arcibiskupství pražské v jihobrdských lesích využívá přírodě blízkých postupů, rysa vnímáme jako významnou složku zdejšího ekosystému a monitoring této šelmy samozřejmě podporujeme. Vidíme v ní vítaného pomocníka při ochraně lesa proti škodám působeným spárkatou zvěří, která výrazně mění a omezuje vývojové procesy v lese. Rys se tak stává významným jazýčkem na vahách ekologické stability, který může posunout celý ekosystém blíže k přirozenému stavu i k plnění společenských funkcí lesa, jejichž význam v době probíhající klimatické změny roste,“ vysvětluje Josef Hrdina z Arcibiskupství pražského, vedoucí polesí Rožmitál [4].

„Jsme rádi, že se rys v CHKO Brdy opět objevil. Zásadní překážkou na cestě je fragmentovaná krajina a stále hustší a rychlejší doprava [5]. Pokud už se rysům podaří do Brd dorazit, najdou tu dostatek potravní nabídky i klidových míst pro rozmnožování. Doufáme proto, že se mu v Brdech zalíbí a stane se jejich trvalou součástí,“ konstatuje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Brdy.

„V monitoringu samozřejmě pokračujeme. Pokud byste zaznamenali pobytové znaky rysa nebo ho pozorovali, budeme moc rádi, když nám tuto informaci sdělíte na bohumil.fiser@nature.cz,“ uzavírá Bohumil Fišer.