Hybridní zóna je označení oblasti, kde se dotýkají dva různé živočišné druhy či poddruhy a  jejich křížením vzniká plodné potomstvo. Intenzivní výzkum tisíců hlodavců vědcům odhalil, že každý hostitelský poddruh má geneticky unikátní parazity – rovněž na úrovni samostatných druhů či poddruhů. Ti se v myší hybridní zóně rovněž kříží a vytvářejí svou vlastní hybridní zónu.

Matrjoškový efekt

„Jde doslova o hybridní zóny v hybridních zónách, proto jsme je nazvali matrjošková hybridní zóna,“ vysvětluje vědkyně Joelle Gouy de Bellocq z Ústavu biologie obratlovců.

„Hybridizace u parazitů je sice známa, hybridní zóny parazitů ale překvapivě nebyly ve volné přírodě doposud popsány,“ uvádí další člen výzkumného týmu Stuart J. E. Baird.

Zjištění vědeckého týmu patří k významným objevům. Matrjošková hybridní zóna totiž vytváří unikátní podmínky pro studium evolučních procesů, které utvářejí vztahy mezi parazity a jejich hostiteli. To může zásadním způsobem přispět k pochopení vzniku a šíření nových infekčních onemocnění.

Tajemství hybridních zón

Hybridní zóny jsou místa pro vědce z mnoha hledisek fascinující, protože mohou ledasco prozradit o evolučních procesech, třeba o samotném vzniku druhů. Nicméně záhadou je třeba i to, jak jsou tyto hybridní zóny udržovány a jak je možné, že se postupně oba druhy kompletně nepromíchají a hybridní zóny tak postupně nezaniknou.

Na území České republiky se těchto hybridních zón vyskytuje hned několik. Známe zde tak například zónu mezi ježkem východním a západním, vránou obecnou černou a vránou obecnou šedou, nedávno potvrzenou kontaktní zónu mezi slepýšem křehkým a východním a konečně pak hybridní zónumezi dvěma myšími poddruhy: myši domácí a myši západoevropskou.

Tato hybridní zóna se rozpíná od Severního moře až po moře Středozemní a Českou republiku protíná v jejím nejzápadnějším výběžku. Studiu evolučních procesů v této oblasti se dlouhodobě věnují zoologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří v předchozích studiích ukázali, že hybridní zóna je udržována především díky nižší plodnosti hybridů.

V posledních letech studovali genetickou variabilitu nejrůznějších parazitů u obou myších poddruhů a jejich hybridů. V rámci hybridní zóny myší byli detailně zkoumáni dva paraziti: roup myší (Syphacia obvelata), který patří k běžným střevním parazitům myši, a houba z příbuzenstva kvasinek Pneumocystis murina, která se nachází v jejich plicích.

Příčina vzniku nových onemocnění

Vědci zjistili, že oba parazité kopírují genetickou strukturu svých hostitelů a tedy i vytváří hybridní zónu s hybridními (rekombinantními) jedinci. Právě tito rekombinantní jedinci pak často bývají příčinou vzniku nových onemocnění, nebo šíření závažných epidemií (příkladem může být Španělská chřipka), nebo mohou stát za vznikem rezistence k různým lékům. Zajímavostí rovněž bylo zjištění, že hybridní zóny obou parazitů jsou užší než hybridní zóny myší (pravděpodobně díky rychlejší generační době parazitů).