Naše nejvýkonnější badatelská instituce spolupracuje s vědeckými pracovišti na Tchaj-wanu dlouhodobě a rozvíjející se kooperaci podpořilo v roce 2017 memorandum, které Akademie věd ČR podepsala právě s Průmyslově-technologickým výzkumným institutem. Úkolem nové platformy je podpořit konkrétní spolupráce mezi ústavy Akademie věd ČR a ITRI.

Česko-tchajwanské vztahy prohloubila v dubnu 2018 také návštěva delegace Akademie věd ČR na Tchaj-wanu (více v časopise AB / Akademický bulletin 5/2018). Ačkoli patří Tchaj-wan v kontextu asijských zemí spíše k těm menším, v posledních dekádách se zařadil mezi státy s velkým hospodářským růstem. Pro Českou republiku, potažmo Akademii věd ČR, je tudíž inspirací v oblasti rozvoje vědy, výzkumu a technologických inovací.

„Tchajwanci mají v aplikační sféře skvělý potenciál. Společné máme rovněž to, že naše země žijí z exportu – a abychom mohli vyvážet výrobky na vynikající technologické úrovni, musíme rozvíjet špičkový výzkum,“ vyzdvihuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Na Tchaj-wanu jednali představitelé Akademie věd ČR rovněž s představiteli ITRI. Delegace, kterou vedl výkonný viceprezident ITRI Pei-Zen Chang, na oplátku navštívila ve dnech 19. až 21. listopadu 2018 Českou republiku.

Mosty mezi akademiky a průmyslovou sférou

Průmyslově-technologický výzkumný institut vznikl v roce 1973 a přispěl k tomu, že se tchajwanská ekonomika v několika posledních dekádách výrazně posunula a v současnosti hraje prim v oblasti pokročilých technologií – a to v celosvětovém měřítku.

Hlavním posláním ITRI je aplikovaný výzkum a propojení práce vědců s průmyslovými partnery, a v důsledku toho posílení konkurenceschopnosti Tchaj-wanu. Zároveň pečuje o rozvíjení mezinárodní spolupráce s vědeckými institucemi po celém světě.

Tchajwanský systém inovací je z našeho pohledu unikátní. V českém výzkumném prostředí podobně koncipované pracoviště jako ITRI neexistuje. Kromě institucionálního financování má pro své multidisciplinární projekty oporu v prostředích, která mají původ v soukromé sféře. Jejich podíl je zhruba 30 %. Svým pojetím se tak blíží německému modelu, který reprezentuje Fraunhoferova společnost – i ta se úspěšně orientuje na aplikovaný výzkum.

Hledání inspirace u „asijského tygra“

„Zatímco tchajwanská delegace usiluje o to, najít prostor pro další spolupráci, ústavy Akademie věd ČR hledají způsoby, jak by na Tchaj-wanu mohly využít aplikační potenciál našich vědeckých výsledků,“ vysvětluje podstatu setkání Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Jako člen Akademické rady AV ČR odpovídá od roku 2017 za koordinaci transferu znalostí a technologií do aplikační sféry a koncepcí využívání duševního vlastnictví.

Návštěva tchajwanské delegace v Akademii věd ČR měla dvě části. Kromě vlastních bilaterálních jednání se ve vile Lanna v pražské Bubenči uskutečnil seminář, kterému předcházela exkurze do výzkumných center ELI Beamlines v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci.

Semináře se zúčastnili mnozí vrcholní představitelé Akademie věd ČR a ředitelé pracovišť. Tchajwanští delegáti na něm představili, čím se jejich instituce zabývá, jaké jsou koncepty jejich spolupráce s aplikační sférou a jakým způsobem přistupují k pojetí využívání duševního vlastnictví.

Josef Lazar v této souvislosti potvrzuje, že jde o témata, která jsou důležitá i pro Akademii věd ČR a jimiž by se mohla její pracoviště inspirovat: „Především ale v ideovém smyslu. Převzít tchajwanský model jako takový v našich podmínkách v úvahu zřejmě nepřipadá. Jednak proto, že naše kulturní prostředí je jiné, jednak jsme do jisté míry vázáni evropskými pravidly o veřejné podpoře a volném trhu. Na Tchaj-wanu taková vazba neexistuje. Ochranu duševního vlastnictví si například naše ústavy řeší samostatně. O systematickém přístupu jako celku v Akademii věd ČR v současnosti diskutujeme.“

Tchajwance zajímaly biomateriály či tkáňové inženýrství

Tchajwanská delegace navštívila během své návštěvy České republiky rovněž dvě velké výzkumné infrastruktury: ELI Beamlines v Dolních Břežanech a nedaleký BIOCEV ve Vestci, který je společným projektem Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

V centru BIOCEV se tchajwanským kolegům představily instituce, které toto unikátní pracoviště se zaměřením na biomedicinský výzkum vybudovaly, i konkrétní možnosti spolupráce. Postupně vystoupili členka Akademické rady AV ČR Hana Sychrová, místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas a ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR Jana Pěknicová.

Vedoucí komunikace a tiskový mluvčí centra BIOCEV Petr Solil posléze zmínil počátky vědecké spolupráce České republiky a Tchaj-wanu i nedávnou cestu ředitele BIOCEV Pavla Martáska na Tchaj-wan u příležitosti 5. česko-tchajwanských technologických dnů.

Následovala diskuse o konkrétních vědeckých tématech. Za českou stranu je představili Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Markéta Bačáková a Roman Matějka z Fyziologického ústavu AV ČR a Bohdan Schneider z Biotechnologického ústavu AV ČR.

Vědci z pracovišť Akademie věd ČR referovali například o biomateriálech a tkáňovém inženýrství nebo využití strukturní biologie při navrhování nových léčiv – tedy oblastech, o něž se tchajwanská delegace zajímala. Obě strany se shodly na tématech, jež by rády dále rozpracovaly do konkrétních projektů. Tchajwanskou delegaci rovněž mile překvapilo, že se jedna z vědkyň Fyziologického ústavu AV ČR, Markéta Bačáková, v blízké době chystá na Tchaj-wan na postdoktorandský pobyt. Následně se hosté vydali na exkurzi do laboratoří centra BIOCEV a Centra molekulární struktury.

Obě výzkumné instituce, Akademie věd ČR a tchajwanský Průmyslově-technologický výzkumný institut, které v listopadu 2018 jednaly v Praze, už několik let úspěšně spolupracují a další slibné projekty a témata se bezpochyby rýsují i do budoucna. Oblastí, v nichž se od sebe navzájem mohou oba partneři inspirovat, je mnoho.