Skupina evropských vědců, mezi nimiž jsou také Miroslav Trnka a Jan Balek z Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (ZDE), zjistila, že současné šlechtitelské programy a postupy výběru kultivarů neposkytují pšenici potřebnou odolnost vůči změně klimatu.

Své tvrzení vědci založili na hodnocení mnoha pozorování (v řádu tisíců) výnosů kultivarů pšenice v devíti evropských zemích včetně České republiky. Na základě těchto pozorování zjišťovali, jak různé kultivary reagují na počasí. U pšenice na polích odhalili rozdílné reakce na počasí a prokázali jejich vztah k odolnosti vůči klimatu. Změny u výnosů všech kultivarů pšenice vystavených různým povětrnostním vlivům byly podobné v severní a střední Evropě a v rámci jižních zemí jižní Evropy to platilo zejména u tvrdé pšenice.

Jedna odrůda nestačí

Vážným problémem napříč Evropou, negativně ovlivňujícím výnos, je nízká odolnost pšenice vůči vydatným dešťům. Obecně však platí, že výnosy pšenice mohou vážně poškodit déšť, sucho, teplo nebo chlad ve zranitelných fázích jejího vegetačního období. Výnos pšenice je citlivý dokonce i na několikadenní vystavení povětrnostním vlivům a vlhkému počasí, které podporuje vznik chorob. Dále se zdá, že limitujícím faktorem adaptace pšenice ke změně klimatu v Evropě je spíše než sucho tepelný stres.

Vědci předpovídají, že větší proměnlivost a extrémnost místních povětrnostních podmínek povede ke snížení výnosů pšenice a jejich značnému kolísání. Nižší výnosy sice nemusejí bezprostředně způsobit nedostatek potravin, mohou však vést ke spekulacím a výkyvům cen na trhu s touto strategickou komoditou. To může ohrozit stálou dostupnost potravin pro chudší vrstvy obyvatel, což následně povede k politické nestabilitě a migraci.

Autoři zdůrazňují, že dominantní přístup adaptace plodin ke změně klimatu, který spočívá v přizpůsobení genotypů nejpravděpodobnější dlouhodobé změně, je pravděpodobně nedostatečný. Schopnost jediné odrůdy udržet při klimatických extrémech dobrý výnos je omezená, rozmanitost reakcí na kritické meteorologické události však může účinně zlepšit klimatickou odolnost. Kompletní studie, publikovaná koncem prosince v časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences), je k dispozici ZDE (v angličtině).