Shodují se, že potrvá nejméně 25 let, během nichž se vyveze a uloží roztavené palivo a odstraní kontaminované i neradioaktivní milióny tun trosek. Elektřina vyrobená ve čtyřech uzavřených blocích za uplynulá desetiletí se po rozpočítání škod na havarovaných blocích obratem zdražila o 20 centů za kilowatthodinu.

Nejtěžší přírodní katastrofa za více než tisíc let však napáchala daleko větší škody: Odnesla až 20 tisíc životů a zničila majetek za 300 miliard dolarů. Obří mořská vlna smetla na 50 tisíc a vážně poškodila dalších 150 tisíc budov. Zlikvidovala klíčovou infrastrukturu, vodovodní a kanalizační sítě. V jejím důsledku byl – a zůstává – vážně ochromen průmysl, zejména automobilový, chemický a energetický. Japonsko se během několika minut vrátilo o desetiletí zpět.

Ničivé zemětřesení následované až 40metrovou vlnou cunami způsobilo loni pokles japonského hospodářství o 0,3 procenta. V novém fiskálním roce se měl obnovit růst, očekával analytický tým Japonského ústavu pro energetické hospodářství (IEEJ). Skutečnost však je daleko horší a Japonsko zůstává v recesi.

Zásadní transformace japonské energetiky také potrvá podle všeho řadu desetiletí. Rozvoj větrné energetiky odstartovala vláda teprve letos v březnu. Mořská farma tvořená dvěma sedmimegawattovými a jednou dvoumegawattovou turbínou se teprve začne stavět u fukušimského pobřeží nákladem 12,5 miliardy jenů (110 miliónů eur). V této oblasti se mají vybudovat větrné turbíny o výkonu až 1000 MW. Pro jejich napojení na celostátní síť se využije vedení ze zničených fukušimských bloků.

Japonský potenciál mořských farem odhaduje tamní asociace větrné energetiky na 519 tisíc MW.

Zdroje: Přírodní katastrofy (přehled Allianz Re): https://www.allianz.com/media/press/documents/Nat-Cats_Facts-Figures_20121105.pdf

„Připravme se, že přírodní katastrofy budou v příštích letech častější,“ varoval analytik zajišťovny Allianz Re Richard Hewitt, „a škody komplexnější.“

Naposledy se to projevilo při hurikánu Sandy, který řádil na severozápadním pobřeží Spojených států:

Způsobil škody odhadované na 50 miliard dolarů. Zařadil se tak na druhé místo hned po Katrině, která zpustošila New Orleans a rozlehlá území v Louisianě a Texasu; škody překročily 62 miliard dolarů.

Daleko větší rizika přírodních katastrof však evidují zajišťovací společnosti v Asii, zhruba 25krát častěji než v Evropě. Za posledních 30 let stouplo pojistné plnění za události způsobené přírodními živly na patnáctinásobek. Více než miliarda lidí žije v pobřežních nížinách ohrožených povodněmi. Hlavním důvodem pro přerušení firemní činnosti představuje nepříznivé počasí,“ konstatuje analýza přírodních katastrof vypracovaná zajišťovnou Alliance Re.

Žebříčku ekonomických ztrát vévodí loňské zemětřesení a cunami v Japonsku (210 miliard USD), hurikán Katrina v srpnu 2005 (125 miliard) a zemětřesení v Kóbe v roce 1995 (102 miliard). Podle výše pojištěných škod vede Katrina (70 miliard) následovaná loňským japonským zemětřesením a cunami (35 miliard) a americkými hurikánem Andrew v roce 1992 (17 miliard), zemětřesením Northridge v roce 1994 (15 miliard) a zemětřesením Ike v roce 2008 (15 miliard).

Průměrné roční ztráty dosáhly za posledních 30 let 75 miliard dolarů, v první dekádě tohoto století to však bylo 113 miliard dolarů. Průměrné pojištěné ztráty činily 19 miliard, respektive 35 miliard dolarů. Největší přírodní katastrofa v Německu od roku 1999, povodně v roce 2002, způsobily hospodářské ztráty ve výši 11,6 miliardy dolarů; orkán Kyrill o pět let později má na svědomí poloviční škody.

Dlouhodobé dopady havárie ve Fukušimě v březnu 2011 na nukleární průmysl mohou být menší, než se očekávalo hned po ní, soudí EIU, analytický útvar týdeníku Economist. „Pro jaderný průmysl není všechno ztraceno. Podněty pro jeho růst přicházejí z Jižní Koreje, Ruska, Indie a Číny (KRIC). Ve světě se staví 65 jaderných bloků, z nich 47 v těchto zemích. Energetické potřeby hospodářsky rychle rostoucích Číny a Indie prudce stoupají,“ připomíná energetický analytik EIU Peter Kiernan ve svém blogu na webové stránce EIU.

Japonská energetika před Fukukšimou

(2009)

                                              Instalovaný výkon                            Výroba
                                                    v MW                                          v GWh
Parní elektrárny                          179 324                                      702 787
Vodní elektrárny                            47 949                                       82 432
Jaderné elektrárny                        47 935                                      274 651
Geotermální                                                                                       2 901
Ostatní                                            2 303                                        31 016
Celkem                                        277 511                                   1 093 787
Pramen: IEEJ

Konečná spotřeba energie v Japonsku
(v petajoulech, 2009)
Uhlí a uhelné produkty                   1301
Ropa a petrochemické produkty    6938
Zemní plyn                                     1147
Výroba elektřiny                             3446
Ostatní                                             139
Celkem                                         12970
Pramen: IEEJ