Informaci přinesl americký magazín Popular Mechanics. Armáda by vysoce pevné nanostrukturované stříbro ráda používala v penetrátorech označovaných jako EFP (Explosively Formed Penetrators), které jsou užívány v boji proti obrněným cílům.

V současné době se namísto stříbra používá tantal. Ten stojí přibližně stejně jako stříbro, ale způsob jeho přípravy pro zmíněné užití je výrazně komplikovanější a dražší, než způsob, který popsal výzkumný tým profesora Vojtěcha.

„Napadlo nás aplikovat běžně užívanou metodu selektivního loužení na stříbro, čímž jsme získali jemnou nanostrukturu,“ vysvětluje profesor Dalibor Vojtěch, vedoucí Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství na VŠCHT Praha.  „Získaný materiál jsme poté slinovali metodou Spark plasma sintering. Ta je unikátní v tom, že celý slinovací proces proběhne extrémně rychle, a tudíž umožní zachovat nanostrukturu, a tedy velmi vysokou pevnost daného materiálu,“ doplňuje. Pro představu – pevnost klasického stříbra se pohybuje mezi 50 – 150 MPa, pevnost nanostrukturovaného stříbra pak nad 500 MPa.

Výzkumný tým zkoušel podobným způsobem pracovat i s dalšími kovy, ale jednoznačně nejlepší výsledky byly právě u stříbra. Závěry výzkumu, který trval zhruba jeden rok, týmpublikoval v časopise Material Science & Engineering.

Metodu Spark plasma sintering lze používat také například pro výrobu velmi pevných lehkých hliníkových slitin v automobilovém průmyslu nebo třeba pro tvorbu implantátů v medicíně.

.