Je to ale zároveň tvrdá zkouška pro obě strany, zaměstnavatele i zaměstnance.

„Pokud manažeři dobře nezvládali řízení za běžného provozu a týmy nefungovaly, jak by měly, v režimu home office se to nemilosrdně projeví,“ říká Josef Jaroš, většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo.

Ze stovky odborníků, kteří ve společnosti pracují, využíval v prvních týdnech nouzového režimu kanceláře v pražském Karlíně jen málokdo. Klientů, pro které Apogeo zpracovává účetní, mzdovou a daňovou agendu, připravuje znalecké posudky, poskytuje auditorské služby nebo transakční poradenství, neustále přibývá vzhledem k rostoucí popularitě outsourcingu. Nesmějí však poznat žádný rozdíl.

Režim definuje interní směrnice

„Sami jsme si při této příležitosti zopakovali základní pravidla, kterými se musí home office řídit, abychom nezanedbali žádný z důležitých aspektů,“ přiznává Tereza Svatošová, payroll manager Apogeo Group, a dodává: „Režim home office máme dlouhodobě definovaný a samozřejmě i formálně upravený formou interní směrnice.“

Svatošová upozorňuje, že zaměstnavatelé si často neuvědomují základní věc: Pokud umožňují zaměstnanci práci z domova, vztahují se na ně stejné zákonné povinnosti, jako při práci v kanceláři. „Jde především o zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracoviště,“ upřesňuje.

Minimálním požadavkem, který musí zaměstnavatel splnit, je podle Svatošové řádné proškolení zaměstnanců jak v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak požární ochrany.

„U zaměstnavatele probíhá také pravidelná revize elektrozařízení, se kterými zaměstnanec pracuje, provádět totéž v domácnostech by ale šlo obtížně už kvůli zásahu do soukromí. Zaměstnavatel samozřejmě může vstupovat do domova pouze se souhlasem zaměstnance,“ podotýká Svatošová. „Řešením může být písemné prohlášení zaměstnance, že jeho domácí pracoviště splňuje bezpečnostní požadavky,“ doporučuje.

Tepláky si nechte na víkend

I na zaměstnance, kteří pracují z domova, klade režim home office dříve nepoznané nároky. Představa, že se dá dlouhodobě efektivně pracovat vsedě na gauči s notebookem na klíně, je zavádějící, stejně jako vidina dress codu zjednodušeného na tepláky nebo dokonce župan.

Psychologové zdůrazňují mimo jiné nutnost pracovat v oblečení, které bychom si normálně vzali na sebe do kanceláře. Mozek totiž vnímá i tyto detaily, a podle toho pak pracuje.

Lidé pracující doma také často využívají jakýkoli stůl, který je k dispozici. Stůl, u kterého jíme, má ale obvykle výšku 75 cm, což je o tři centimetry výše, než norma pro kancelář. A konferenční stolek s průměrnými 50 centimetry, to už je podle odborníků doslova atentát na páteř.