Trenažér GYRO IPT II nahradil předchozí, zastaralý model z roku 2004 a jeho úkolem je podle ministra obrany Metnara připravit piloty na krizové situace. Prostorová dezorientace je přitom jednou z častých příčin nehod vojenských letadel jak ve světě, tak v ČR. Letecká iluze podle ředitele ÚLZ Petra Chmátala stála podle vyšetřování například i za havárií letadla ruského ministerstva obrany z prosince 2016 u Soči, při níž zahynula část pěveckého sboru Alexandrovců. „Při vyšetřování této nehody se podstatnou měrou dávala souvislost s pravděpodobnou letovou iluzí kapitána letadla,“ uvedl.

Podle náměstka ředitele ÚLZ pro výcvikově expertizní činnost Petra Došela je člověk za letu vystaven velmi nezvyklým situacím, s nimiž si jeho tělo nedokáže dobře poradit. „Vzniká falešný, nesprávný dojem o pohybu v prostoru. Tím, že ztratíme vizuální kontakt se zemí, ztratíme pojem nahoře a dole. To se stává za letu v noci, v mracích nebo v mlze,“ vysvětlil. Iluzi podléhá každý pilot za určitých specifických okolností. Záleží na tom, jakým způsobem létá a v jakých meteorologických podmínkách se ocitne. „Iluze se dají potlačit tím, že popřete své vlastní pocity a striktně se řídíte přístroji. Je to nepřirozené, a nepříjemné, ale je to jediný způsobe, jak se iluzím bránit. Proto se to musí trénovat a proto také máme tento trenažér,“ doplnil Došel.

Trenažér si vyzkoušel ministr obrany osobně

Nový dezorientační simulátor americké firmy ETC si jako první vyzkoušel právě ministr obrany Lubomír Metnar. „Letělo se mi perfektně, byl to zážitek. Protože nejsem pilot, byla to má první zkušenost a užíval jsem si to,“ prozradil. Dezorientační mód ale přenechal zkušenějším: „Ten nechávají pro piloty, já jsem měl asi základní nejjednodušší program,“ řekl s úsměvem.

Kokpit dezorientačního simulátoru GYRO IPT II odpovídá reálnému kokpitu letounu s ovládacími prvky. Pohled z kokpitu je zobrazován na zakřivenou, kupulovitou projekční plochu s širokým zorným úhlem. Pohyb trenažéru umožňuje čtyři stupně volnosti a jejich kombinaci – podélný a příčný náklon, zvedání a rotace.

V dezorientačním módu je pilot naváděn podle příkazů řídícího letového provozu a v určité fázi je do letu vložena iluze, kdy pilot smyslově s různou intenzitou vnímá pohyb, který je v rozporu s reálnou situací. To může vést postupně až k úplné ztrátě prostorové orientace. Cílem je naučit piloty tyto stavy včas rozpoznat a řešit.

Kromě toho lze na trenažéru současně cvičit let s použitím systémů nočního vidění. Podle odborníků je totiž budoucnost leteckého boje právě v nočním vidění. „Náš nový trenažér je kompatibilní s NVG (Night Vision Goggles – brýle pro noční vidění) a umožňuje pilotovi realistický pohled jak mimo brýle, tedy lidským okem, tak skrze brýle,“ doplnil Petr Chmátal.