Arnika: Hračky pro děti, obsahující ftaláty? V Srbsku bohužel běžná hrozba

28.08.2020 15:16 | Zprávy

I v České republice se navzdory zákazu používání ftalátů v dětských hračkách a nedávnému zpřísnění souvisejících nařízení Evropské komise občas objeví zpráva, že byly tyto toxické látky nejen ve výrobcích pro děti zjištěny. V Srbsku je regulace ftalátů na výrazně nižší úrovni, což chce novým projektem změnit Arnika.

Arnika: Hračky pro děti, obsahující ftaláty? V Srbsku bohužel běžná hrozba
Foto: Richard Beneš
Popisek: Arnika

Cílem je podobný zákaz ftalátů, jaký se podařil v EU, a ochrana srbských spotřebitelů před nebezpečnými účinky těchto i dalších toxických látek. Stejně jako v Česku se bude usilovat také o prosazování práva na informace o toxických látkách a posilování role občanů v oblasti zlepšování chemické bezpečnosti.

Ftaláty se využívají především jako změkčovadla při výrobě plastů, zejména v hojně rozšířeném PVC. Kromě podlahových krytin se s nimi můžeme setkat i v hračkách pro děti, potiscích na oblečení, barvách, pesticidech, či kosmetice. V České republice byly právě v hračkách pro děti na základě prokázání jejich toxicity v roce 2001 ftaláty zakázány a Evropská Unie jejich užívání ve výrobě od července 2020 dále zpřísnila. “V Srbsku, podobně jako v dalších nečlenských státech EU, tomu tak ale bohužel zatím není. Přestože je tam zaveden kvalitní legislativní rámec pro regulaci chemických látek, v jeho praktickém naplňování zůstávají významné nedostatky včetně slabší regulace ftalátů. Chemická bezpečnost výrobků by přitom v dnešní společnosti měla být standardem. Proto spolupracujeme s nevládními organizacemi v Srbsku na prosazení stejného omezení ftalátů, jaké platí v EU,” říká vedoucí programu Arnika – Toxické látky a odpady, RNDr. Jindřich Petrlík.

Projekt finančně podpořený Ministerstvem zahraničních věcí ČR v rámci Programu transformační spolupráce TRANSITION si však klade za cíl mnohem komplexnější pomoc v řešení tohoto problému. Součástí projektových aktivit bude kromě samotných chemických analýz i průzkum trhu a kvality značení produktů. “Velkým problémem v Srbsku je, že u některých produktů není zřejmé třeba to, z jakých plastů jsou vyrobeny, což pak pochopitelně vede k otázkám, jaké látky se z nich mohou uvolňovat, když si s nimi například hrají děti anebo je v případě oděvů nosí na sobě,” vysvětluje Petrlík. Další částí projektu bude i analýza právních možností zapojení veřejnosti do rozhodování o chemické bezpečnosti v Srbsku a navržení kroků ke zlepšení srbským státním institucím. “Nemusí to tak vypadat, ale náš projekt pomůže i srbské státní správě, protože přinese řadu nových informací o toxických látkách ve výrobcích prodávaných v Srbsku,” dodává.

“Společně s naší partnerskou organizací ALHem [1] se už podařilo vytvořit celonárodní síť neziskových organizací, které se věnují chemickým látkám v produktech a budou na projektu spolupracovat. To považujeme za stávající situace za slibný vývoj projektu,” konstatuje Mgr. Jan Šamánek z Arniky. Pro lidi ze vzniklé neformální sítě v rámci tohoto projektu proběhl webinář o chemické bezpečnosti výrobků informující také o tom, jak se do této činnosti mohou srbské nevládní organizace aktivně zapojovat.

Nyní se srbské organizace zaměřily na sběr vzorků k analýze. Především se jedná o obuv a hrací prvky pro děti anebo školní pomůcky, vše z měkčeného PVC. “K srbským dětem se dostávají i výrobky neodpovídající zákonným standardům a totéž se týká výrobků do domácnosti. Obzvláště dětský organizmus je nejnáchylnější k poškození v důsledku vystavení působení chemických látek,” upozorňuje Petrlík.

Arnika letošním projektem navazuje na předchozí aktivity v Srbsku zaměřené nejen na toxické látky ve výrobcích, ale věnované také například toxickým látkám v okolí srbské uhelné elektrárny Obrenovac (více ZDE).

Projekt je společně s Programem transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR spolufinancován také sítí IPEN (Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek) a Global Greengrants Fund.

Poznámka:
[1] ALHem je srbská nevládní organizace propagující udržitelný rozvoj, především bezpečné zacházení s chemickými látkami. Organizace působí od roku 2013 a její tým disponuje hlubokými zkušenostmi s vývojem a implementací srbských politik týkajících se chemických látek a s prací v rámci relevantních veřejných institucí. ALHem implementoval projekt „Serbia Subsitute“ (financovaný norskou vládou) zaměřený na bezpečné alternativy k nebezpečným chemikáliím. ALHEm je členem IPEN a spolupracuje s relevantními partnery na úrovni EU.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mám tři dotazy

1) Je možné to zelené šílenství EU ještě vůbec zastavit? Co by se muselo stát? 2) Podaří se EU zastavit nelegální migraci? Jak? 3) Jaké největší výzvy jsou podle vás před EU - námi?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

AOPK ČR: První potvrzená pozorování vlka v Železných horách

13:28 AOPK ČR: První potvrzená pozorování vlka v Železných horách

Po dvou stoletích se v chráněné krajinné oblasti Železné hory objevil vlk. Zvíře, o kterém doposud k…