Zástupci vlád sice na 8. konferenci stran Stockholmské úmluvy (4) přijali rozhodnutí, kterým se tyto chemikálie zařazují na seznam zakázaných látek a tím uznali rizika spojená s jejich používáním, současně jim ale udělili bezprecedentní výjimky. Hrozí například, že se dekaBDE bude moci vyrábět až do roku 2050 a v evropských letadlech bude používán do roku 2100. Skupina delegátů také zablokovala opatření, která by bránila recyklaci materiálů s obsahem zpomalovačů hoření a postavili se i proti povinnému označování výrobků s obsahem těchto látek.

„Jde o faktický útok na recyklaci a divíme se, že Evropská unie, která razí myšlenku cirkulární ekonomiky, se proti pokračování toxické recyklace neohradila, ale v podstatě s ním tiše souhlasí. Část zástupců recyklačních firem se hrozí budoucnosti, kdy nebude vědět, co do svých výrobků přidává,“ komentoval vývoj v Ženevě RNDr. Jindřich Petrlík, předseda Arniky, který se jednání účastní.

„Delegáti se svým postupem vysmáli mottu zasedání, které znělo Detoxifikovaná budoucnost,“ řekla Dr. Mariann Loyd-Smith z mezinárodní sítě IPEN. „Rozhodnutí delegátů zajišťuje, že lidé pracující v průmyslu budou i nadále zbytečně vystaveni působení škodlivých látek, hračky pro děti budou jedovaté a toxické látky, kterých bychom se měli v našem každodenním životě zbavit, se budou nadále vracet při recyklaci plastů. Vypadá to, jakoby skutečným tématem zasedání byla Toxifikace budoucnosti,“ pokračuje Dr. Loyd-Smith

Zástupci vlád schválili řadu výjimek používání SCCP, i když odborný výbor Stockholmské úmluvy nedoporučil ani jednu z nich. Jejich seznam je tak dlouhý, že je těžké hledat, jaké použití těchto látek bude vlastně zakázáno.

DekaBDE je zpomalovač hoření často přítomný v elektronickém odpadu a SCCP je průmyslovou chemikálií používanou při zpracování kovů a jako zpomalovač hoření v plastech. Patří do skupiny tzv. perzistentních organických látek. Jsou vysoce toxické a mohou způsobovat celou řadu zdravotních komplikací. V životním prostředí navíc přetrvávají velmi dlouho, dochází k jejich transportu na velké vzdálenosti a v potravním řetězci narůstá jejich koncentrace. Nedávno provedené studie IPENu zjistily, že obě tyto látky jsou v rozsáhlé míře přítomné v hračkách pro děti (5) a studie Arniky opřené o analýzy VŠCHT našly dekaBDE i ve vzorcích vajec doma chovaných slepic z Číny a Kazachstánu (6).

Delegáti konference bohužel nevyšli vstříc životnímu prostředí a zdraví spotřebitelů i v řadě dalších otázek. Rozvojové země a země přecházející na tržní ekonomiku tak nebudou schopné snadno splnit požadavky Stockholmské úmluvy týkající se odpadů, protože malá skupina zemí odmítla návrhy, aby se alespoň značily nové výrobky obsahující výše zmíněné toxické látky. „Právo zemí a spotřebitelů na informace je přitom základním principem chemické bezpečnosti,“ řekla spoluautorka jedné ze studií IPENu Mgr. Jitka Straková z Arniky. „Spotřebitelé nebudou vědět, že kupují tyto chemikálie a vystavují své děti jejich působení, protože vlády si netroufly vyžadovat, aby průmyslové podniky označovaly výrobky s jejich obsahem.“

Delegáti také odsouhlasili, že je možné nadále recyklovat materiály obsahující toxické zpomalovače hoření (pentaBDE a oktaBDE), které se nacházejí v nábytku a elektronickém odpadu. Pokud se tyto chemikálie neodstraní, přenášejí se při recyklaci plastů do nových výrobků. Tato praxe je v rozporu se Stockholmskou úmluvou, která výslovně zakazuje recyklaci a opětovné použití látek uvedených na jejím seznamu. Je ironií, že v textu rozhodnutí se připouští, že toxické zpomalovače hoření byly nalezeny v řadě spotřebních výrobků, včetně plastových hraček. Navrhovaná výjimka pro recyklaci rovněž znamená, že se legalizuje vývoz elektronického odpadu do rozvojových zemí, který se cynicky popisuje jako „recyklace“. „Už dnes se k nám vozí velké množství odpadu z elektroniky a teď se zdá, že vlády chtějí naši toxickou zátěž ještě zvýšit, což je v přímém protikladu s cílem Úmluvy," řekl Dr. Tadesse Amera z organizace PAN Ethiopia

Pozitivním výsledkem je naopak přidání hexachlorbutadienu (HCBD, 7) na seznam neúmyslně produkovaných látek regulovaných Stockholmskou úmluvou. „Tato látka ve velkém vzniká jako odpad při výrobě chlorovaných rozpouštědel v ústecké Spolchemii a nedávno bylo v ČR zrušeno její sledování v odpadech Integrovaným registrem znečišťování. Doufáme, že její doplnění na seznam úmluvy pomůže řešit zastaralé technologie v chemickém průmyslu,“ komentuje to Petrlík.

Poznámky:
1) IPEN je síť organizací působících ve více než 100 zemích, jejímž cílem je snižovat množství toxických chemikálií a omezovat poškozování zdraví lidí a životního prostředí těmito chemikáliemi. Více informací ZDE.
2) polybromované difenylethery (PBDE) mezi které patří i dekaBDE (ZDE)
3) Chlorované parafíny s krátkým řetězcem (SCCP) - ZDE
4) Mezinárodní Stockholmská úmluva spatřila světlo světa v roce 2001 na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí). Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs). Ratifikovala ji jak Česká republika, tak Evropská unie. Arnika pomáhá naplňovat závazky této úmluvy jak při regulaci provozů pro nakládání s odpady, tak jinými průmyslovými činnostmi v České republice i na mezinárodní úrovni. Aktuální jednání stran probíhá až do 5.5 2017 v Ženevě (ZDE)
5) Podrobnosti o studiích, které prokázaly kontaminaci hraček toxickými látkami (ZDE)
6) Studie ZDE
7) hexachlorbutadien (HCBD) - ZDE