Konkrétním příkladem je podpora v programu „Zahájení činnosti mladých zemědělců“, jejíž dosažení je spojeno se značnou byrokracií, a výše této podpory, která činí 1,25 milionu korun. Tato částka je přitom nesrovnatelně nižší, než dotace, které čerpají společnosti sdružené v agrokomplexu Agrofert, kde se naopak jednotlivé podpory pohybují v řádech desítek milionů korun na jeden projekt.

Potřeba generační výměny v tuzemském zemědělství je zcela jistě jedním z největších problémů současnosti, což každý uznává, a často se to na různých konferencích či seminářích zdůrazňuje. Skutečnost je však jiná. K tomu, aby mohl začínající zemědělec na podporu vůbec dosáhnout, musí splňovat takzvanou minimální standardní produkci, a tedy musí obhospodařovat určitý počet hektarů nebo chovat určitý počet hospodářských zvířat. Při sepisování svého podnikatelského plánu pak musí vyplňovat množství dokumentů, deklarovat splnění desítek a stovek požadavků a také splnit dostatečný počet preferenčních bodů, aby měl vůbec na dotaci nárok. Po roce od podání žádosti pak sice úspěšný žadatel obdrží první zálohu zhruba ve výši půl milionu korun, avšak minimálně dvou až čtyřnásobek této částky musí v následujících dvou letech investovat ze svého, aby splnil uvedená preferenční kritéria. Za těchto okolností je zřejmé, že se do podnikání v zemědělství nikdo nehrne, nehledě na to, že k dispozici ani není nabídka půdy, na níž by mohl začít podnikat.

V dosavadních třech kolech programu „Zahájení činnosti mladých zemědělců“ byla zatím schválena podpora 1 537 žadatelům, pouze 1 048 ale dosáhlo podpisu „Dohody se SZIF“, tedy možnosti dotaci čerpat. Do poloviny ledna 2020 přitom SZIF proplatil podporu jen 346 žadatelům. SZIF kromě toho požaduje z ryze formálních důvodů po některých žadatelích vrácení již vyplacených finančních prostředků, což je pro začínající zemědělce zcela likvidační. ASZ ČR má k dispozici celou řadu příkladů dokumentujících přístup úředníků SZIF k začínajícím zemědělcům. Jedním z nich je rok a půl trvající martyrium, kdy žadatel o dotaci žádal SZIF o snížení stavů zvířat z důvodu sucha. To bylo zamítnuto a hrozbu vrácení dotace odvrátilo až rozhodnutí Ministerstva zemědělství po opakované prosbě o nápravu. Sankcemi hrozil SZIF i začínajícímu zemědělci, který byl kvůli vážnému úrazu vyřazen na devět měsíců z práce a žádal o prodloužení plnění požadovaných podmínek, což SZIF označil jako nepřípustné. I zde došlo nakonec po půl roce k nápravě stavu, na rozdíl od dalšího případu, kdy hospodářství žadatele postihl požár, a protože mu nebyla ze strany SZIF povolena změna splátkového kalendáře k navrácení dotace, skončil tento žadatel v exekuci a celá jeho rodina má nadlouho zničený život (viz přiložený soubor s vybranými konkrétními případy).

Případů nulové tolerance SZIF k mladým a začínajícím zemědělcům je spousta a tato skutečnost je zcela absurdní ve světle přístupu SZIF k vyplácení dotací firmám, které ovládá člověk ve střetu zájmů, jenž tak porušuje podmínky dotací z pohledu celé EU. To ASZ ČR kategoricky odsuzuje a konstatuje, že takto si „pomoc českému zemědělství“ rozhodně nepředstavuje.

Celá řada absurdních případů z praxe SZIF je odrazem českého přístupu, zatíženého neúměrnou byrokracií, který s alibistickým odvoláním na evropská pravidla doslova dusí rodinné farmy, a to bez jakékoliv ochoty nalézt rozumné a funkční řešení v reálných životních situacích, jež se jednoduše stávají. Ve světle toho je udivující, že na druhou stranu česká platební agentura spěchá, aby byly ještě před dořešením celé kauzy s evropským rozměrem proplaceny peníze obřím zemědělským firmám, patřícím do holdingu předsedy vlády, jenž má přitom zcela jasný problém se střetem zájmů, který konstatovala auditní zpráva Evropské komise. Nevěříme, že tento český přístup je ten, kterým by se měla reálně provádět Společná zemědělská politika EU, která stojí na normálních rodinných farmách.