Podle rozhodnutí arbitrážního soudu při Mezinárodní obchodní komoře v Ženevě přijatým 14. června 2016 činil dluh společnosti NEK EAD u firmy Atomstrojexport celkem 601 617 133 eur.

Ruská strana vyjádřila své uspokojení s tím, že NEK EAD splnila své povinnosti a splatila dluh v plné výši a ve stanoveném termínu, a to v souladu s dohodou o stabilizaci vzájemných vztahů, kterou podepsaly společnosti Atomstrojexport a NEK EAD 26. října 2016.

Vynesení rozsudku arbitrážního soudu z června 2016 zahájilo konstruktivní dialog mezi ruskou a bulharskou stranou a důsledkem bylo přijetí nezbytných opatření pro nalezení optimálního řešení včasného naplnění verdiktu.

„V době od vynesení rozsudku prokázala bulharská strana zodpovědný přístup k řešení tohoto problému a ukázala se jako spolehlivý partner. Rusko a Bulharsko spojuje dlouholetá spolupráce v oblasti jádra a stabilizace vzájemných vztahů v rámci rozhodnutí arbitrážního soudu ve věci JE Belene odkrývá nové perspektivy pro realizaci budoucích společných projektů,“ řekl první náměstek generálního ředitele korporace pro atomovou energii Rosatom, Kirill Komarov.

Příběh bulharské jaderné elektrárny Belene začal v roce 1987 betonováním základů reaktorové budovy prvního bloku, avšak v roce 1991 byla výstavba z hospodářských důvodů pozastavena. V té době byly stavební práce na prvním bloku hotovy ze 40 % a na staveniště bylo dodáno 80 % potřebných zařízení a komponent včetně reaktoru.

V roce 2006 byla vítězem výběrového řízení na dokončení projektu vyhlášena ruská společnost Atomstrojexport, která patří do struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom a zabývá se výstavbou jaderných elektráren v zahraničí. Tato společnost odkoupila původní zařízení zakonzervované na staveništi a nahradila původní projekt modernější verzí s posílenou rolí pasivních bezpečnostních systémů. K odkoupenému zařízení ruskou stranou patřil i reaktor VVER-1000 a další komponenty vyrobené plzeňskou firmou ŠKODA JS, které byly použity při výstavbě 4. bloku ruské Kalininské jaderné elektrárny uvedeného do provozu v roce 2012.

Společnost Atomstrojexport se pustila do likvidace původních budov a do výroby komponent podle nového projektu, avšak podmínky smluv mezi Bulharskem a Ruskem se opakovaně měnily. Projekt skončil v roce 2012 zmrazením ze strany bulharské vlády a Atomstrojexport podal žalobu na bulharského objednatele výstavby, společnost NEK EAD, o úhradu nákladů za provedenou práci, výrobu komponent a ušlý zisk ze zrušeného projektu.