Těžba a zpracování uranu může představovat nebezpečí pro zdraví lidí a životní prostředí vyplývající z možného uvolňování radioaktivních látek, chemických sloučenin, těžkých kovů atd. Největšímu riziku jsou vystaveni lidé, kteří se bezprostředně na těžbě a zpracování uranu podílejí, u nichž jsou důsledky poměrně dobře zdokumentovány. Ale zdravotním rizikům mohou být vystaveni i lidé žijící v okolí, kterým byla zatím věnována daleko menší pozornost.

Kromě samotného uranu, mohou nebezpečí představovat i další doprovodné látky a sloučeniny, např. těžké kovy nebo oxid křemičitý. Nejběžnějším důsledkem je rakovina plic, řádově méně časté jsou zhoubné nádory kůže, rakovina hrtanu nebo některé typy leukémie. Studie z Německa prokázaly také vysoké riziko vzniku silikózy plic - velmi závažného zánětlivého onemocnění vedoucího k náhradě plicní tkáně vazivem.

V letech 1991 až 2009 bylo v ČR ohlášeno 1 038 případů profesních nádorových onemocnění, převažoval zhoubný nádor průdušek a plic, přičemž 77 % postižených pracovalo při těžbě nebo úpravě uranové rudy. U profesionálních nádorů plic je přitom v ČR zaznamenán klesající trend, což je spojováno s postupným útlumem těžby uranu a uzavíráním uranových dolů v České republice.

V Česku je těžbou a zpracováním uranu poznamenalo více než 200 lokalit, kde vzniklo přes 46 milionů m3 hald a téměř 600 ha ploch odkališť plných odpadů z těžby. Navíc při loužení uranu v severních Čechách bylo kontaminováno přes 240 milionů m3 podzemních vod nebezpečnými chemikáliemi. Česká republika byla nucena na sanace škod způsobených těžbou a úpravou uranu vynaložit již desítky miliard korun. Jen na odstraňování následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem, se vláda zavázala během následujících třiceti let uhradit 31,3 miliardy korun [3].

Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví řekl: „O zdravotním stavu obyvatel v okolí závodů na těžbu nebo zpracování uranu nejsou v ČR dostupné vědecké studie. Nicméně je známo, že škodliviny spojené s těžbou uranu mohou představovat zdravotní rizika i pro lidi, kteří nepracují přímo v uranových dolech.“

Edvard Sequens, energetický konzultant z Cally doplnil: „Je potřeba otevřít oči: uranový průmysl, to nejsou jen nová pracovní místa, ale také poškozené zdraví a životní prostředí. Informačním listem se pokoušíme doplnit informace, které se lidé z pozitivně laděných prezentací uranového průmyslu nedozvídají.“

Další informace mohou poskytnout:
Ing. Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
MUDr. Miroslav Šuta, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta@centrum.cz

Poznámky:
[1] Informační list “Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví“ ke stažení v pdf ZDE a ZDE
[2] Usnesení vlády České republiky ze dne 22. prosince 2014 č. 1086 k dalšímu postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a k předpokladům další možné těžby uranu v České republice
[3] Usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 2012 č. 34 ke Zprávě o výsledcích aktualizace analýzy rizik a jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem a způsob jejich financování pro období let 2012 až 2042