K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.

Češi se shodují na tom, že dlužníci mají morální odpovědnost za splacení dluhu, a to bez ohledu na to, zda jde o dluh na výživném, nedoplatek elektřiny či spotřebitelský úvěr. Celých 82 % procent občanů se domnívá, že by dlužník měl svým věřitelům splatit minimálně 40 procent dlužné částky, aby mu zbytek mohl být prominut. Více než polovina občanů by dokonce požadovala, aby dlužník splatil alespoň 60 procent dluhu. „Postoj veřejnosti je v tomto ohledu výrazně méně tolerantní než novela insolvenčního zákona, která od června zmírnila pravidla oddlužení a zrušila dřívější podmínku, že dlužník musí v jeho průběhu splatit věřitelům minimálně 30 procent dlužné částky. Pouze dvě procenta lidí by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý, tzv. nulová varianta byla přitom jednou z možností, kterou zákonodárci při schvalování novely zvažovali,“ komentuje zjištění průzkumu Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Podporu ze strany státu by lidé poskytli dlužníkům, kteří se do problémů dostali kvůli dlouhodobé nemoci či ztrátě zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům, včetně lidí, kteří si vzali nevýhodný spotřebitelský úvěr či naletěli tzv. šmejdům, panuje mezi občany spíš negativní postoj. „Spíš než odpouštění dluhů by občané dlužníkům nabídli možnost si je odpracovat, v případě dluhů vůči obcím a státu například formou veřejně prospěšných prací,“ uvádí Staněk.

Zákonnou i finanční podporu by lidé naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kteří nedostali výplatu, či firmy, které se ocitly v problémech kvůli nezaplaceným fakturám. Velkou podporu veřejnosti mají také samoživitelé, většina dotázaných by souhlasila se zavedením zálohového výživného. Pomoc státu si podle veřejného mínění naopak spíš nezaslouží velcí věřitelé jako poskytovatelé úvěrů.

Průzkum dále zjišťoval názory veřejnosti na aktuální problémy v oblasti exekucí. Ty se ukázaly být velmi různorodé. „Nejvíce zastoupeny byly vysoké náklady exekučního řízení, které uvedlo 11 procent občanů, a to zejména z řad těch, kteří mají s exekucí osobní zkušenost. Lidé bez zkušenosti s exekucí nejčastěji uváděli obtížnost a zdlouhavost vymáhání,“ přibližuje výsledky průzkumu Staněk. Mezi třemi nejčastějšími problémy pak byla zmiňována ještě arogance exekutorů, která byla podobně zastoupená v obou skupinách.

Vzhledem k tomu, že právě exekuce budou na podzim pravděpodobně důležitým tématem jednání poslanecké sněmovny, která by měla začít projednávat hned dvě novely exekučního řádu, byl průzkum zaměřen také na zjištění postojů veřejnosti k potenciálním změnám v této oblasti. Konkrétně jde o návrh ministerstva spravedlnosti, který mj. prosazuje slučování exekucí vedených na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi či povinnou úhradu záloh na náklady exekuce ze strany věřitele, a pirátskou novelu směřující k zavedení tzv. exekutorské teritoriality, kdy by nové exekuce byly exekutorům přidělovány podle centrálního pořadníku a bydliště dlužníka. Cílem obou návrhů je zlevnit náklady exekučního řízení a oba by znamenaly, že by věřitel ztratil možnost volby exekutora, kterému svěří vymáhání své pohledávky. „Průzkum ukázal, že mezi širokou veřejností, stejně jako mezi velkou částí odborníků převažuje názor, že by věřitel měl mít právo vybrat si exekutora a zároveň také že má větší právo na to mít exekutora ve své blízkosti než dlužník,“ říká Staněk. Větší část občanů současně nesouhlasí s tím, aby exekutoři od věřitelů dostávali zálohu či měli garantovaný příjem bez ohledu na výsledek své práce.

Česká asociace věřitelů chce v návaznosti na výsledky průzkumu předložit zákonodárcům vlastní návrhy řešení problémů v exekuční oblasti. „Jsme přesvědčeni, že existují daleko efektivnější způsoby, jak snížit zátěž, kterou pro dlužníka znamenají náklady exekučního řízení. Jedním z nich může být například zrušení, či alespoň snížení sazby DPH z nákladů exekuce, které by znamenalo jejich zlevnění i o více než pětinu,“ uvedl k představám asociace Staněk. Významným přínosem by podle něj byla také větší míra elektronizace a využívání dálkové komunikace v podobě povinného zřízení dálkového přístupu do spisu pro dlužníka i věřitele, povinných úředních hodin exekutora pro styk s veřejností minimálně 4 dny v týdnu či rozšíření Centrální evidence exekucí o informace od součinnostních subjektů jako zaměstnavatelé nebo banky. To by eliminovalo opakující se dotazy ze strany exekutorů a snížilo tak náklady všem zúčastněným.

O České asociaci věřitelů
Česká asociace věřitelů je sdružením fyzických a právnických osob, jehož hlavním cílem je hájit zájmy věřitelských subjektů v České republice. Byla založena 31. prosince 2013 a její vznik byl motivován především skutečností, že zde, na rozdíl od velkého množství organizací bojujících za práva spotřebitelů, dlužníků, zadlužených či předlužených osob, doposud neexistoval subjekt, který by svým zaměřením a komplexním přístupem přispíval ke zvýšení ochrany oprávněných zájmů všech věřitelů bez ohledu na jejich profesní či oborové zaměření. Tuto úlohu dílčím způsobem plnilo několik asociací, komor či zájmových sdružení, většinou se však jednalo o aktivity značně roztříštěné. Záměrem České asociace věřitelů je chránit práva věřitelů nejen z řad velkých institucí, ale i řadových občanů, přispívat ke zlepšení a zefektivnění právního systému i celospolečenské osvětě, která povede ke spravedlivému uspořádání vztahů mezi věřiteli a dlužníky.