Na vybraných pravidelných spojích každou sobotu a neděli České dráhy nabízejí jízdy unikátní soupravy s Bobinkou, a to až do konce prázdnin. Historická lokomotiva potáhne dva osobní vagony, které  mají nový lak, opravený interiér a instalované držáky na kola. V pravidelných spojích platí běžný tarif ČD, v „Elince“ je povinná rezervace a vzhledem k unikátnosti platí zvláštní jízdné. Zvláštní jízdy s „Elinkou“ si zájemci můžou vyzkoušet ještě 2., 16. a 30. července a 27. srpna. Cestující můžou využít pestrou nabídku akcí v Bechyni a v Táboře.

Doprovodný program v roce 2016

• 4. června – 28. srpna: výstava o železniční trati Tábor – Bechyně a historických vozidlech, doplněná o modelové kolejiště Pavla Kohoutka v Městském muzeu v Bechyni
• 18. června: výročí 113 let trati Tábor – Bechyně, DUHAFEST v klášterní zahradě v Bechyni, ale také pochod údolím Židovy strouhy (6. ročník)
• 2. – 3. července: víkend s Toulavkou, cesty vlakem vám zpříjemní Krajánek
• 9. července: Divadlo v trávě (XXIV. ročník) a raftové závody – Bechyně
• 16. července: BOHEMIA JAZZ FEST v Táboře
• 22. – 24. července: Divadlo na návsi (XI. ročník) – Sudoměřice u Bechyně
• 30. července: Koloběžková GRAND PRIX, Keramický trh a Bleší trh v Bechyni
• 5. – 7. srpna: Komedianti v ulicích v Táboře
• 6. – 7. srpna: Bechyňský festival dechových hudeb (XXIV. ročník)
• 13. srpna: Bechyňské doteky
• 28. srpna: slavnostní ukončení Léta na Bechyňce

Jízdné

„Elinka“

• dospělí jednosměrné 1. třída 200 Kč
• dospělí jednosměrné 2. třída 180 Kč
• děti jednosměrné 1. třída (6–15 let) 100 Kč
• děti jednosměrné 2. třída (6–15 let) 90 Kč
• děti do 6 let zdarma (bez nároku na místo)
• jízdní kola se nepřepravují

Rezervace

• je povinná pouze pro vlaky s „Elinkou“ z důvodu omezené kapacity
• místo lze rezervovat v kterékoliv pokladně ČD
• jízdenku s místenkou lze zakoupit od 9. května

Trať „Bechyňka“

Na území České republiky najdeme celou řadu památek, díky kterým můžeme i po řadě desetiletí žasnout nad důvtipem a odhodláním železničních inženýrů i investorů předchozích generací. Trať „Bechyňka“ se pyšní významným prvenstvím – na žádné jiné veřejné trati na našem území nebyl elektrifikovaný provoz dříve.

František Křižík usilovně hledal možnost uplatnění elektrického provozu na železnici. Avšak v tehdejším Rakousku-Uhersku nebyly s tímto provozem zkušenosti, a tak aktivita pro vznik lokální trati vzešla od podnikatelů. Průkopníkem v této oblasti se stal Jan Sedlák, ředitel závodu Františka Křižíka, který jednal v roce 1898 s bechyňským družstvem / sdružením založeným pro výstavbu trati Bechyně – Tábor o vypracování projektu s elektrickým pohonem. Zanedlouho vyslovuje c. k. ministerstvo železnic svůj souhlas s návrhem stavby této dráhy. A to přesto, že pro ostatní lokální tratě byl stále upřednostňován provoz v klasické podobě, tedy s parními lokomotivami. Koncese pro stavbu elektrické dráhy byla družstvu udělena 19. 4. 1902. V této koncesi byl uveden termín ukončení stavby do konce roku 1904. Zemský výbor však tuto lhůtu zkrátil do 1. 6. 1903.

Výstavba

Dráze byly při udělení koncese poskytnuty určité úlevy oproti jiným vedlejším tratím. Např. nejmenší poloměr oblouku byl snížen až na 125 metrů. Dále bylo povoleno použití kolejnic 21,75 kg/m, oproti 26 kg/m, které se používaly na jiných tratích. Z dalších technických parametrů bylo stanoveno pojíždění oblouků menších 150 m maximální rychlostí 15 km/hod., oproti ostatním částem trati s povolenou rychlostí 30 km/hod. Největší průměrný spád trati byl schválený na 35 promile.

Trať se měla přizpůsobit terénu, jediný, krátký zářez má hloubku pouze 4 metry. Nejenom těmito omezeními bylo dosaženo úspory téměř 200 tun oceli. I když se preferovalo užití proudu střídavého, zde byl použit proud stejnosměrný. Nejnáročnějšími stavbami na celé železniční trati byly ocelový most přes řeku Lužnici v Táboře a objekt elektrárny u tohoto mostu. Most je dlouhý 174 metrů a dosahuje výšky 20 m nad hladinou řeky. Kámen na pilíře mostu byl nalámán v lomech pod Klokoty u Tábora. Zřizovací náklad na stavbu trati činil 2 795 000 K.

Provoz a vývoj

První zkušební jízda byla vykonána po pouhém roce stavby 1. 6. 1903 a slavnostní jízda, která zahájila pravidelný provoz na trati, proběhla 21. 6. 1903. Provoz byl zajišťován zpočátku dvěma elektrickými motorovými vozy, ke kterým v roce 1905 přibyl třetí a v roce 1908 čtvrtý. Tyto vozy byly později označeny jako EM 400 (001, 002) a byly shodné konstrukce. Třetí vůz (003) a čtvrtý vůz (004) byly konstrukčně odlišné od předchozích dvou. Dodnes provozuschopný vůz s označením M 400.01 je od roku 1974 součástí sbírky Národního technického muzea.

V roce 1929 byla dráha prodloužena na druhý břeh Lužnice v Bechyni, kdy byla řeka překlenuta nově postaveným železobetonovým mostem, který byl postaven k 10. výročí založení Československé republiky. Most je nazván Bechyňská duha a jeho raritou je mostovka společná pro železniční i silniční dopravu. K dalším podstatným datům patří rok 1938, kdy byla provedena rekonstrukce trakčního vedení a napájení dráhy. Kromě vozů Elinky na trati jezdily i stroje E 410 001, E 422.0 (Bobinka), E 424.002 (Bastila), E 436.0 a dokonce i parní lokomotivy řad 310.0 a 423.0, později i lokomotivy E 423.0.

Technické parametry tratě

• Původní délka tratě: 23,267 km
• Nová délka tratě: 24,092 km
• Počet stanic a zastávek: 13
• Jízdní doba: cca 50 minut