„V rámci výstavby to byl důležitý milník, který byl hodně sledovaný. Byla tím ukončena druhá ze tří etap stavby kontejnmentu. Tou poslední pak byla těsnostní a pevnostní zkouška o několik let později,“ zavzpomínal Martin Janoušek, který tehdy začínal pracovat jako technik diagnostiky kontejnmentu.

Podle něj se ke stavbě kontejnmentu tehdy přistupovalo velmi opatrně. „Vše se důsledně kontrolovalo, od betonáže, přes výrobu napínacích kabelů, měřících systémů až po vkládání kabelů a jejich napnutí,“ doplnil Martin Janoušek.

A velmi důsledně ČEZ obě klíčové budovy temelínské elektrárny sleduje i v současnosti. „Máme dva měřící systémy. Jeden měří sílu předepnutí lan, druhý pak odezvu konstrukce na vnitřní přetlak. Každou odstávku pak kontrolujeme povrch ochranných budov včetně předpínacích lan,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Od roku 1994 už zůstal kontejnment prvního bloku nepřetržitě předepnutý. I proto technici některé systémy postupně modernizují. Takovým příkladem je například systém, který měří předepnutí lan. „Na obou blocích letos vyměníme skoro pět desítek čidel tzv. tenzometrů a čtyři předpínací lana. Navíc zahájíme i obnovu povrchové úpravy kontejnmentu,“ dodal Jan Kruml.

Dohromady konstrukci kontejnmentu vyztužuje 132 ocelových lan. Každé by přitom udrželo tisíc osobních automobilů, je totiž předepjaté silou tisíc tun. Tloušťka lana je 20 centimetrů a je spleteno z 478 ocelových drátů. Délka se pohybuje od 95 do 190 metrů.

Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 1,1 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.