Druhou, třetím rokem po instalaci sokolí budky na nejvyšším ochozu ventilačního komína dychtivě očekávanou, je Jaderná elektrárna Temelín. V prvním případě již samice sedí na vejcích, ve druhém se tokající pár teprve k zahnízdění chystá. V současné době, kdy dispečerské řízení ČEZ a veškeré výrobní provozy dle svého typu přijaly přísná opatření a jedou ve zvláštních krizových režimech, včetně celotýdenní izolace zaměstnanců na pracovišti, je to pro energetiky alespoň trochu příznivější zpráva.

„Tipoval jsem v Ústeckém kraji místa, kde by se mohli sokoli ještě objevit. Komín v Proboštově mi hned padnul do oka a co je hlavní, sokola jsem tam i zahlédl! Při druhé návštěvě lokality samec opět seděl na ochozu. Pak odletěl a po čase se vrátil s potravou, kterou předal partnerce a hned letěl na pravděpodobné hnízdo zahřívat vajíčka. Samice měla asi za patnáct vše v sobě, ale on ji nechtěl pustit na hnízdo. Třikrát ho chtěla vystřídat, pak si odletěla asi ještě něco lovit. Kolik mají vajec netuším, přímo na podlážku ochozu není vidět, ale podle jejich chování je jisté, že tam hnízdo s vejci je a že ho mají v kabeláži,“ říká ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s.

Jak si povede nově objevený sokolí pár na komínu ČEZ Teplárenské v Proboštově, nelze podle něj předjímat. K zahnízdění si vybral kabeláž na prostředním ochozu, komín má „pouhých“ 130 metrů, takže relativní šance k vyvedení mladých tu je. „Co se týče lidí, v této fázi je jen zapotřebí, aby zachovali klid a pár nerušili při hnízdění. Ostatní už je věcí matky Přírody. Hodně bude záležet na počasí, tedy venkovních teplotách a jak se na těch kabelech podaří sokolům zahřívat vajíčka. Trochu se bojím, že jim zastydnou,“ neskrývá své obavy ornitolog. Doufá ovšem, že již na konci dubna bude kroužkovat mláďata. „Každopádně bychom rádi i v Proboštově letos v létě umístili na komín budku, aby se pár mohl příští rok vrátit do lepšího. 

Že bude mít ze strany ČEZ Teplárenské sokolí pár klid je samozřejmostí. „Nájemci komína, konkrétně tři mobilní operátoři, již vědí o vzniklé situaci. Případné plánované aktivity spojené s komínem budou nejdříve konzultovat s námi a hlavně s ornitologem Beranem. Stejně jako naši kolegové v elektrárenských lokalitách máme ze zahnízdění sokola stěhovavého velikou radost. Zvláště nyní, když jí není kvůli koronaviru na světě tolik. Výtopna je vzhledem k naší moderní ekologické plynové kotelně postavené v Elektrárně Ledvice již mimo provoz, a tak díky záchraně ohroženého živočišného druhu má její komín i nadále smysluplné využit. S instalací budky pochopitelně počítáme,“ poznamenal Pavel Šušák, technický ředitel společnosti ČEZ Teplárenská, a. s.

Od roku 2011, kdy byla v Elektrárně Tušimice umístěna na ochozu chladicí věže vůbec první hliníková sokolí budka v republice, nechala Skupina ČEZ na doporučení ornitologů z ALKA Wildlife instalovat další budky na komínech či chladicích věžích ve všech svých výrobních lokalitách. Všechna místa již mají za sebou opakující se úspěšná zahnízdění, takže světlo světa již spatřilo 83 „elektrárenských“ sokolů. Pouze v uhelných elektrárnách Poříčí a Dětmarovice a Jaderné elektrárně Dukovany mají zatím budky za domov poštolky. Letos poprvé se zřejmě do sokolího klanu začlení Jaderná elektrárna Temelín. „Kolega z ALKY Štěpán Zápotočný tam pozoroval teprve tokající pár, jak poletuje kolem stometrového komína, na jehož ochozu je budka již třetím rokem. Pár se chová přesně tak, jak by se měl chovat těsně před zahnízděním. První hnízdění párů bývá často neúspěšné, ale pokud vše půjde jak má, každým dnem se mohou v budce objevit první temelínská vajíčka,“ říká Václav Beran.

Pokud podle něj vše dobře v případě Proboštova a Temelína dopadne, stane se Skupina ČEZ hnízdištěm již devíti evidovaných sokolích párů. „Teď ovšem nejde o to, zda se podaří oběma párům letos vyvést mladé, ale zda se příští rok do obou lokalit vrátí,“ uzavírá ornitolog.