Historicky nejrozsáhlejší rekonstrukce elektrárny na největším umělém jezeře v České republice zahájená 5. listopadu se dostává do fáze, kdy jsou už nyní k vidění skutečné lahůdky. „To nejlepší nás však stále teprve čeká. Harmonogram prací počítá s tím, že demontáže hlavních dílů skončí do konce roku. Stavební připravenost ke startu betonové zálivky nové spirály předpokládáme v srpnu 2013,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Zdeněk Saturka.

V rámci výměny jedné z 60 MW turbín, která je umístěna 160 metrů pod povrchem země, došlo v uplynulém týdnu k vytažení rotoru z generátoru. „Rotor o hmotnosti 230 tun byl uložen na předem určené místo v podzemní strojovně elektrárny, kde dojde k jeho opravě,“ uvádí vedoucí odboru provoz elektráren Lipno I, II Bedřich Kučera. V předvánočním týdnu se na Lipně dají do pohybu další desítky tun – do šrotu se bude stěhovat také stator generátoru. „Jeho dvě poloviny, každou o hmotnosti 50 tun, vyveze nákladní výtah a následně budou transportovány k sešrotování. V příštím roce při skládání nového statoru budeme pracovat se zhruba 20tunovými jednotlivými díly,“ nastiňuje nejbližší i vzdálenější plány Bedřich Kučera.

Celá modernizace na Lipně bude znamenat práci pro desítku specialistů. Celkové investice modernizace nepřesáhnou částku 200 milionů korun. Zhotoviteli, kteří vyšli vítězně z veřejné soutěže, jsou konsorcium ČKD Blansko Engineering a ČKD Blansko Strojírny pro strojní část projektu a společnost 1. Servis Energo pro generátor. Hotovo by mělo být na Lipně téměř přesně za rok, 4. prosince 2013.

Generální oprava ve strojní části elektrárny předpokládá mj.:
kompletní výměny turbíny (především zabetonované spirály, oběžného kola, rozváděcího ústrojí, turbínového ložiska)
výměny regulace turbíny - přechod  na vysokotlaké zařízení (cca 200 bar)
přetěsnění všech potrubních systémů
opravy revizního těsnění kulového uzávěru
opravy vtokového objektu – zejména oprava česlic a rychlozávěru a vodících kolejnic rychlozávěru
Vodní elektrárny stabilizují soustavu

Vodní elektrárny ČEZ a.s., významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Jsou schopny dodávat elektřinu do sítě za 90 – 150 vteřin, a optimalizovat tak provoz tepelných elektráren.

V dalších letech se ve stále větším rozsahu začnou na objemu výroby Vodních elektráren ČEZ, a. s., projevovat pozitivní efekty vyplývající z programu ekologizace a modernizace. „V roce 2022 počítáme s celkovým přírůstkem produkce ve vodních elektrárnách o více než 60 milionů kWh ročně,“ připomněl Zdeněk Saturka. To bude znamenat elektřinu pro dalších 17 tisíc domácností a úsporu emisí CO2 zhruba o 60 tisíc tun. Již dříve zmodernizovaná soustrojí a nové technologie zajišťují lepší zpracování hydropotenciálu např. na elektrárnách v Kamýku, Slapech, Mohelnu, Vraném nad Vltavou a přečerpávacích vodních elektrárnách Dalešice a Štěchovice.

Vodní elektrárna Lipno

Vodní elektrárna Lipno I dokončená v roce 1959 je součástí vltavské kaskády. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády. Energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy. Její velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW do 150 vteřin a dálkové ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích umožňuje ovlivňovat výkonovou bilanci elektrizační soustavy České republiky. Kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.

Samotná vodní elektrárna se nachází v podzemní kaverně o rozměrech 65 x 22 m a výšce 37 m, vylámané v hloubce 160 m pod terénem v blízkosti hráze. Voda je přiváděna na turbíny dvěma tlačnými ocelovými šachtami, průměru 4,5 m a délky 160 m, přes kulové uzávěry a odváděna je 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m. K dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m, vysoký 9,7 m a dlouhý 200 m.

V podzemní elektrárně, uvedené do provozu v roce 1959, jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny. V nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 22 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií.

Martin Schreier, mluvčí Skupiny ČEZ pro obnovitelné zdroje