Ve třech várkách stočil včelař Sergej Vlačiha šedesát kilogramů medu. Šlo především o smíšený květový med. „Letošní medová sezóna má kvůli chladnému květnovému počasí lehké zpoždění. Kvalitu medu to ale neovlivnilo,“ uvedl Sergej Vlačiha, který je současně i temelínským zaměstnancem.

Podle včelaře jsou v parku pro včely ideální podmínky i proto počítá s dalšími várkami medu. „Park je hodně rozkvetlý a včelám se tady daří dobře. V následujících týdnech bychom se mohli dočkat akátového a pak i lipového medu,“ upřesnil včelař.

První med energetici stočili v roce 2018. Oficiálnímu představení medu předcházela jeho radiační kontrola. Tu ČEZ prováděl ve své Laboratoři radiační kontroly okolí v Českých Budějovicích. „Stejnou analýzu jsme provedli i na medu, který je běžně dostupný v obchodech. Výsledky obou jsou totožné a jsou menší, než je například radioaktivita banánu nebo kávy,“ uvedl tehdy Marek Kurfiřt, vedoucí Laboratoře radiační kontroly okolí elektrárny Temelín.

Podle vedení elektrárny není med určen k prodeji, ale slouží jako netradiční dárek z prostředí jihočeské jaderné elektrárny. „Dárky z vlastní „zahrádky“ mají vždy největší hodnotu. Přírodní med navíc potěší skoro každého,“ poznamenal Jan Kruml, ředitel jaderné elektrárny Temelín.

Včely nejsou jedinými zvířecími obyvateli temelínské elektrárny. Od počátku provozu elektrárnu Temelín obývají zajíci, v posledních letech zde hnízdí sokoli a v parku mají vzácné kapry, veverky, motýly a vedle toho zde ornitologové napočítali na čtyřicet druhů ptáků.

Význam včel už si uvědomoval i nejznámější světový fyzik Albert Einstein, kterému je přisuzován jeden z nejznámějších výroků ohledně včel. „Když včely zmizí ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života. Už nebude žádných včel, žádného opylení, žádných rostlin a žádných lidí.“

Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 7,7 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.