Červencem pokračovalo na našem území srážkově chudé období. Na celém území napršelo, podle předběžného odhadu, okolo 55 % obvyklého červencového srážkového množství. Avšak panoval velký rozdíl mezi jednotlivými oblastmi.

Zatímco na severovýchodě Moravy a Slezska došlo v polovině července k velmi výrazné srážkové události, kdy na Lysé hoře napršelo přes 200 mm během dvou dnů, v Čechách napršelo asi jen 40 % normálního množství. Srážky přitom často měly charakter lokálních bouřek. V průběhu července tak kleslo množství půdní vláhy i vody ve vodních tocích.

Z hlediska vlhkosti půdy je situace nejkritičtější na většině Polabí, Poohří a v okolí Prahy, kde jsou zásoby využitelné vody prakticky na nule. „Na sledovaných profilech vodních toků aktuálně protéká většinou mezi 15 až 50 procenty toho, co je pro toto období obvyklé“, uvádí hydrolog ČHMÚ Radek Čekal.

Pouze na severovýchodě území jsou průtoky větší v důsledku doznívajícího vlivu extrémní srážkové události z poloviny července. Přitom přibližně asi u 43 % sledovaných profilů je průtok menší, než je limit sucha. Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery a Smědé, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách (např. Nežárka, Ploučnice, Želetavka). I v případě podzemních vod je situace na většině území podobně nepříznivá. Pouze na severovýchodě území je stav odpovídající dlouhodobému průměru. Naopak v 66 % všech sledovaných vrtů byla hladina silně podnormální nebo mimořádně podnormální. Plošně nejvíce zasažena jsou povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Ploučnice a Jihlavy.

„Můžeme říci, že aktuální situace se velmi podobá stavu na přelomu července a srpna v roce 2015,“ uzavírá Radek Čekal.