Bankovní rada České národní banky na svém jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb.

Podle vnějších předpokladů prognózy ekonomický růst v eurozóně letos zpomalí, v příštím roce lehce zrychlí. Růst spotřebitelských i výrobních cen se bude v nadcházejících dvou letech držet mírně pod dvěma procenty. Evropská centrální banka sice již ukončila program nákupu aktiv, ale úrokové sazby začne dle svého vyjádření zvyšovat až s poměrně značným odstupem. Podle tržního výhledu tak sazba 3M EURIBOR zůstane v záporných hodnotách až do konce roku 2020.

Cena ropy by po svém nedávném výrazném poklesu měla v nadcházejících dvou letech zůstat na zhruba 60 dolarech za barel. Trh očekává mírné posilování eura vůči dolaru vlivem sbližování eurových a dolarových úrokových sazeb. Celkově se výhledy zahraničních veličin přehodnocují oproti minulé prognóze protiinflačním směrem.

Inflace v České republice se na počátku letošního roku dočasně zvýší, avšak již v následujícím období se bude opět nacházet v těsné blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky. Přetrvávající výrazné domácí inflační tlaky nadále odrážejí zejména napjatou situaci na trhu práce. Tu charakterizuje vysoký růst mezd a velmi nízká nezaměstnanost. Inflační tlaky z domácí ekonomiky však budou v letošním roce částečně vyvažovány zesilujícím protiinflačním působením dovozních cen. To bude vyplývat ze zpomalujícího růstu zahraničních cen a obnoveného posilování kurzu koruny. Spolu se zpomalujícím růstem mezd to povede k postupnému zmírnění celkových inflačních tlaků, a tím i ke stabilizaci inflace u cíle.

Růst české ekonomiky v letošním i příštím roce tempem blízko tří procent bude odpovídat jejímu dlouhodobě rovnovážnému vývoji. Zvyšování domácí ekonomické aktivity bude taženo především růstem spotřeby domácností, který bude i nadále odrážet rychlou dynamiku jejich příjmů. Rostoucí poptávka a stále zřetelný nedostatek volné pracovní síly motivují tuzemské firmy k investicím. Také vládní investice dále porostou, a to zejména vlivem zvýšeného čerpání evropských fondů. Fiskální politika bude v letošním roce přispívat k ekonomickému růstu i výrazným zvýšením běžných výdajů. Rekordně nízká úroveň nezaměstnanosti nevytváří prostor pro její další výraznější snížení. Důsledkem toho bude zpomalení růstu zaměstnanosti a nadále vysoká, i když postupně zvolňující dynamika mezd.

Prognóza předpokládá, že negativní sentiment na devizových trzích vůči rozvíjejícím se ekonomikám v dalších čtvrtletích postupně odezní. To povede k obnovenému posilování koruny, které bude podpořeno rozšířeným úrokovým diferenciálem vůči eurozóně. V příštím roce bude kurz koruny posilovat pozvolněji v souladu s pokračující reálnou konvergencí české ekonomiky.

S prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb. Tlak na vyšší sazby vytváří zejména  aktuálně oslabený kurz koruny, který tlumí protiinflační vliv dovozních cen. Ve stejném směru působí také dosud výrazné domácí inflační tlaky a postupný průsak zvýšené dynamiky regulovaných cen do ostatních složek inflace. Opačný vliv na sazby bude následně mít obnovené posilování kurzu koruny při přetrvávajících záporných sazbách v eurozóně až do konce roku 2020.

Ve srovnání s minulou prognózou se předpověď inflace pro letošní rok posouvá na nižší hodnoty vlivem posledních pozorování a silnějšího protiinflačního působení dovozních cen. Na horizontu měnové politiky se pak výhled inflace téměř nemění. Prognóza růstu domácí ekonomické aktivity se mírně snižuje. Úrokové sazby jsou v letošním roce lehce vyšší zejména vlivem slabšího kurzu koruny. V příštím roce jsou naopak sazby mírně nižší, v čemž se projevuje zejména výrazně snížený výhled úrokových sazeb v eurozóně na celém horizontu prognózy. Ta předpokládá, že vliv negativního sentimentu, který brzdí posilování koruny, odezní ve srovnání s minulou prognózou o čtvrtletí později. Kurz tak letos posílí méně než v minulé predikci, avšak v příštím roce se vrátí k hodnotám z minulé prognózy.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy jako mírně proinflační, respektive jako vychýlená ve prospěch mírně vyšších úrokových sazeb oproti prognóze. Rizikem v tomto směru je možné pomalejší posilování kurzu koruny v průběhu letošního roku ve srovnání s prognózou. Dalším rizikem je neřízený odchod Spojeného království z Evropské unie, jenž může vést ke znatelnému zpomalení růstu české ekonomiky a zároveň k oslabení koruny. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě.