Symbolem oslav 100 let koruny i hlavní atrakcí výstavy je bezpochyby unikátní vysokohmotnostní zlatá mince, kterou si budou moci návštěvníci prohlédnout v rámci výstavy v prostorách Císařské konírny Pražského hradu až do 28. dubna 2019.

Emise této mince z ryzího zlata o hmotnosti 130 kg, kterou pro tuto příležitost nechala ČNB vyrobit ze svých zlatých zásob, připadá právě na dnešní den. Její průměr 535 mm a tloušťka přes hranu 48 mm ji podle velikosti řadí na první místo mezi zlatými mincemi v Evropě a na druhé místo na světě. Použitý materiál na výrobu přitom nepředstavuje potřebu zlata ani na jednu emisi zlatých mincí, které ČNB vydává 2–3krát ročně.

Autorem návrhu mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Reliéf na lícní straně připomíná zrod československé měny kolkem z roku 1919, zatímco současnost je zpodobněna logem ČNB. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922.

Výrobu zlaté mince pro ČNB zajistila Česká mincovna se svými subdodavateli. Polotovar vytvořila švýcarská firma Metalor, která použila k výrobě zlato o ryzosti 999,9. Vyrobený „zlatý koláč“ připravený pro vyrytí reliéfů měl dvojnásobnou hmotnost (asi 260 kg) a o něco větší průměr než vyfrézovaná mince. Frézování reliéfu mince zajistila Vídeňská mincovna a do konečné podoby ji doleštila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.

Vyšla také první pamětní bankovka v historii České republiky, a to pod názvem Budování československé měny. Ta nese portrét významného národohospodáře Aloise Rašína, který stál v roce 1919 za odlukou československé měny od rakousko-uherského peněžního systému.

Pamětní bankovka navržená akademickou malířkou Evou Haškovou vychází v počtu 20 000 kusů a zájemci si ji mohou objednat u smluvních partnerů ČNB pro prodej numizmatického materiálu.

Vysokohmotnostní zlatá mince s nominální hodnotou 100 milionů Kč je jedinečným, ale zdaleka ne jediným vzácným exponátem výstavy, kterou ČNB pořádá ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského hradu. Návštěvníci si budou moci prohlédnout další mimořádné artefakty jako první státovky z roku 1919 nebo repliky panovnických korun zemí bývalého Rakouska-Uherska: svatováclavské koruny českých zemí, rakouské koruny a uherské svatoštěpánské koruny.

Výstava představuje řadu platidel, kterými se na území československého státu a později České republiky platilo za posledních 100 let. Vystavované předměty pocházející z depotů České národní banky budou vůbec poprvé v takovémto rozsahu prezentovány nejširší veřejnosti. Návštěvníci zhlédnou mimo jiné návrhy bankovek Alfonse Muchy z let 1918 a 1919 a seznámí se i s dílem dalších mimořádných osobností české a slovenské grafiky, jako byli například Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Albín Brunovský nebo Oldřich Kulhánek.

Výstavu v Císařské konírně Pražského hradu je možné navštívit denně od pátku 1. února do neděle 28. dubna 2019 v čase 10.00 až 18.00. Bližší informace najdete na webových stránkách ČNB.

Základní vstupné na výstavu činí 100 Kč, zlevněné vstupné pro děti od 6 do 16 let a pro seniory nad 65 let je 50 Kč, rodinné vstupné je 200 Kč. Školní výpravy mají vstup za 20 Kč na osobu a mohou si termín rezervovat v rezervačním systému.

Česká národní banka by ráda upozornila návštěvníky výstavy, že kapacita výstavního sálu je 60 lidí. Žádá  proto všechny zájemce o trpělivost při případném čekání. Vzhledem k zajištění bezpečnosti výstavy není možné tento počet návštěvníků překračovat.

Další doprovodné akce související s oslavami 100. výročí československé měny najdete na speciální webové podstránce ČNB.