. Z celkem 622 tisíc domů a bytů využívajících tuhá paliva v ČR bude muset zhruba 500 tisíc domácností investovat do změny způsobu vytápění tak, aby splňovaly environmentální požadavky dané legislativou. Evropská komise naprosto oprávněně nesouhlasí s českým návrhem, aby se z nového Operačního programu životní prostředí (OPŽP) podporovaly kotle na tuhá paliva. U této dotace by se mělo jednat celkově o 9 miliard korun a výměnu více jak 100 tisíc lokálních topenišť.

Vláda ve středu 12. listopadu schválila Zprávu o životním prostředí. Z ní vyplývá, že se v ČR celkově zvýšil počet smogových dnů (56 dní a 5 hodin) a ty byly vyhlášeny nově i ve městech bez těžkého průmyslu. Problémem jsou zastaralé kotle na pevná paliva. Podle zprávy jsou v domácnostech stále instalovány spalovací zdroje na pevná paliva, ve kterých je podle odborných odhadů zastoupeno 36 procent starých spalovacích zařízení s prohořívací konstrukcí, která mají z hlediska tvorby emisí nejhorší vlastnosti. Z lokálních topenišť pocházelo v roce 2012 celkem 40,9 % emisí PM10.

„Plánovaná podpora výměny kotlů na uhlí opět za kotle spalující uhlí není vůbec v souladu s nízkouhlíkovou ekonomikou EU a dokonce je v ČR už několik legislativních nástrojů, kterými je trh s kotli na tuhá paliva vzhledem k míře znečištění ovzduší regulován“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

„V dnešní době již není možné podporovat z programů OPŽP takové kotle, které prokazatelně nesníží dopad na životní prostředí. Nelze ani zaručit, že v kotlích, sice certifikovaných ve 4. emisní třídě, se nebudou pálit jakákoliv jiná paliva, včetně odpadů, a tak stát nevyřeší problém znečištění ovzduší a dotace budou promarněny,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. „Přitom se tu nabízí konkrétní ideální nástroj politiky ochrany životního prostředí. Stát již investoval miliardy do infrastruktury plynárenských sítí a bylo by proto účelné využít tuto vybudovanou infrastrukturu k dosažení cílů snižování emisí a energetické náročnosti, podle schváleného klimaticko-energetického balíčku EU. Naše republika je protkaná sítí plynovodů a každá obec s více jak 2 tisíci obyvateli má plynovod. Přesto 300 tisíc plynových přípojek dnes nemá i díky takovým nesprávným pobídkám OPŽP na uhelné kotle žádný odběr, uvítali bychom aby podporu získaly kotle na zemní plyn. Dosažení 25 procentního podílu zemního plynu palivovém mixu, s nímž počítá Aktualizovaná státní energetická koncepce, by v případě domácností neznamenalo přitom žádnou další investici,“ dodává Miloslav Zaur z ČPS.

Českému plynárenství stále nechybí ochota investovat případně do rozvoje dalších nových zdrojů a distribučních sítí, pokud by se jednalo třeba o dotace pro plynové kotle zejména v emisemi zatížených regionech, podpora malých decentralizovaných zdrojů tepla a kombinovaných zdrojů elektřiny a tepla (kogenerace) aj.

Český závazek úspor energie do roku 2020, který vyplývá z evropské směrnice o energetické účinnosti (EED), byl vyčíslen na 48 PJ. Mimo jiné se týká i domácností, které mají zajistit během příštích 6 let 29 procent úspor na energiích. Vysoce efektivní využití paliva dokážou právě spotřebiče na ekologický zemní plyn. 62 procent domácností ze všech již dnes v ČR využívá zemní plyn.

U zemního plynu, v protikladu k ostatním palivům, se jeho spalováním uvolňuje daleko méně oxidu uhličitého a další obvyklé emise jsou minimální nebo nulové. Ve spalinách plynových kotlů jsou emise TZL (hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu za normálních podmínek) 60 krát až 125 krát nižší než u kotlů uhelných. Ve srovnání s hnědým uhlím se při spalování zemního plynu uvolňuje pouze 50 procent emisí CO2, 60 procent ve srovnání s černým uhlím a 75 procent v porovnání s kapalnými palivy. Vzhledem k vyšší účinnosti plynových spotřebičů v porovnání s ostatními palivy je ale snížení CO2 ještě vyšší. Jsou to technologie, které mají budoucnost.

Český plynárenský svaz (ČPS) je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. ČPS navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v tehdejším Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie (IGU) v roce 1931. ČPS v současné době sdružuje téměř 100 odborných sdružení a firem působících v plynárenství a cca 250 individuálních členů – ve velké většině špičkových plynárenských odborníků.