Po několikaleté stagnaci způsobené ekonomickou krizí začal v roce 2011 trh biopotravin mírně růst. Potvrzuje to 7% nárůst tržeb v roce 2012, kdy spotřebitelé utratili za biopotraviny 1,78 miliardy korun (tzn. 170 korun na obyvatele). „Data za rok 2013 zatím nejsou k dispozici, ale signály z trhu naznačují, že poptávka pomalu roste. V době krize zůstali biopotravinám věrni jen ti, pro které je bio životním stylem a trh přišel o občasné zákazníky. Ti se vrací společně s ekonomickým oživením. Do budoucna producenti očekávají zhruba 10% růst trhu,“ říká Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB.

Podle podnikatelů brání razantnějšímu navýšení spotřeby hlavně nedostatečná informovanost. Ocenili by v tomto směru větší podporu státu. Navrhují například používání biopotravin ve školních jídelnách, kdy by osvěta probíhala přirozenou cestou už od dětského věku. Větší angažovanost státu by uvítal například i majitel biopekárny Zemanka Jan Zeman: „Biopotraviny šetří státu peníze díky nezatěžování přírody a lidského zdraví,“ zdůvodňuje Jan Zeman svůj postoj.

Největší oblibě se u Čechů těší bio mléčné výrobky. Ty tvoří zhruba pětinu trhu s biopotravinami. Na druhém místě jsou dětské výživy a třetí největší kategorií je ovoce a zelenina včetně ovocných a zeleninových šťáv. Nákup bio výrobků je často motivován snahou rodičů poskytnout kvalitní stravu hlavně dětem, které jsou ke škodlivým látkám citlivější než dospělí.

Mezi spotřebiteli panuje obecná představa, že biopotraviny jsou dražší než běžná produkce a ve většině případů tomu tak skutečně je. Cenu ale leckdy navyšuje složitá cesta k zákazníkovi. Přímý nákup na biofarmách může být levnější než v maloobchodních řetězcích, a to dokonce i ve srovnání s konvenčními potravinami. „My jako svaz říkáme, že bio nemusí být dražší,“ říká Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. S tím souhlasí i Tomáš Václavík z agentury Green marketing: „Biopotraviny jsou levnější už dnes, ale ne na regále.“