Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v prvním čtvrtletí 2017 dosáhlo přebytku 0,18 % HDP, přičemž ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán deficit -0,75 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně mírně poklesla na 39,90 % HDP.

K meziroční změně salda hospodaření (+10,5 mld. Kč) nejvíce přispěly ústřední vládní instituce (+8,9 mld. Kč). Na úrovni místních vládních institucí došlo k meziročnímu růstu přebytku o 3,2 mld. Kč, naopak saldo hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení se meziročně snížilo o 1,6 mld. Kč.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 6,0 %. Nejvyššího tempa růstu dosáhly příjmy z důchodových daní (+13,7 %), dále sociální příspěvky (+5,4 %) a daně z výroby a z dovozu (+5,3 %). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 3,5 %, s největším přispěním vývoje náhrad zaměstnancům (+6,8 %) a mezispotřeby (+6,1 %).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí poklesla meziročně z úrovně 39,98 na 39,90 % HDP. Vývoj nominálního HDP přispíval k poklesu zadlužení 1,47 procentního bodu (p.b.), příspěvek vývoje nominálního dluhu činil +1,39 p.b. Mezičtvrtletně došlo k růstu míry zadlužení o 3,13 p.b., což představuje nejrychlejší mezičtvrtletní růst od 3. čtvrtletí 2010.

Mezičtvrtletní růst dluhu byl způsoben zejména vývojem v položce dluhových cenných papírů. Objem emitovaných dluhových cenných papírů mezičtvrtletně vzrostl o 11,0 % a jeho podíl na celkovém dluhu se zvýšil na 91,8 %.

Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely EDP a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem HDP v běžných cenách za poslední čtyři čtvrtletí. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“. (ZDE)