Mezi podnikateli se důvěra zvýšila pouze v průmyslu, v ostatních odvětvích se snížila. „Českému průmyslu se v současné době pořád relativně daří, ale v odpovědích podnikatelů jsme již zaznamenali určité náznaky obav z budoucího vývoje. Naproti tomu v sektoru služeb došlo v říjnu k výraznému poklesu důvěry, a to zejména v oblastech pohostinství, ubytování a cestovního ruchu,“ sdělil Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Důvěra spotřebitelů výrazně poklesla.

„Zhoršení epidemické situace a s tím související opatření se bezesporu projevily i ve zhoršení nálady spotřebitelů. Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti,“ dodal Jiří Obst.

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, oproti září poklesl o 4,5 bodu na hodnotu 86,4 a to především v důsledku snížení indikátoru důvěry spotřebitelů o 11,6 bodu na nejnižší hodnotu za posledních 6 měsíců (86,0). Indikátor důvěry podnikatelů meziměsíčně poklesl o 3,0 bodu na hodnotu 86,5. V meziročním srovnání jsou souhrnný indikátor, podnikatelský indikátor a indikátor důvěry spotřebitelů výrazně nižší.

Důvěra podnikatelů v průmyslu se na rozdíl od ostatních odvětví meziměsíčně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 1,0 bodu na hodnotu 91,5. V říjnu se ve srovnání s minulým měsícem již čtvrtý měsíc v řadě snížil podíl podnikatelů hodnotících svou současnou celkovou poptávku jako nedostatečnou. Současně se potřetí v řadě snížil podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců růst tempa výrobní činnosti. Stav zásob hotových výrobků se téměř nezměnil. V říjnu se dále snížil podíl průmyslových podniků očekávajících pro období příštích tří i šesti měsíců zlepšení své celkové ekonomické situace. Hlavní bariérou růstu produkce je nedostatečná poptávka, kterou uvedlo přibližně 35 % respondentů. Meziročně je důvěra v odvětví průmyslu mírně nižší.

Využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu v říjnu dosáhlo 83 %, což je více než v předchozím čtvrtletí. Podnikatelé odhadují zajištění práce zakázkami na 12,3 měsíce.

Ve stavebnictví se důvěra oproti září snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,2 bodu na hodnotu 110,4. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se meziměsíčně zvýšil. Podnikatelé ve stavebnictví podobně jako v září odhadují, že se v příštích třech měsících nezmění stávající počet zaměstnanců. Hlavními bariérami růstu produkce zůstávají podobně jako v předchozím čtvrtletí nedostatek zaměstnanců (uvedlo přibližně 35 % respondentů) a nedostatečná poptávka (uvedlo přibližně 25 % respondentů). Ve srovnání s říjnem loňského roku je důvěra v odvětví stavebnictví výrazně nižší.

V odvětví obchodu se důvěra podnikatelů mírně snížila. Indikátor důvěry ve srovnání se zářím poklesl o 0,3 bodu na hodnotu 97,8. Podíl podnikatelů hodnotících celkovou ekonomickou situaci jako dobrou se meziměsíčně snížil. Očekávání ve vztahu k ekonomické situaci pro období příštích tří měsíců zůstávají neměnná. Stav zásob zboží na skladech se snížil. V meziročním srovnání je důvěra v obchodě vyšší.

Důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se výrazněji snížila. Indikátor důvěry poklesl o 7,7 bodu na hodnotu 77,2. K poklesu souhrnného indikátoru přitom přispěly všechny dílčí ukazatele. Nejvýrazněji pokleslo hodnocení celkové ekonomické situace. V říjnu navíc na rozdíl od předešlého měsíce převažoval podíl respondentů negativně hodnotících současnou celkovou poptávku a výrazně se snížil i podíl podnikatelů očekávajících její zlepšení v období příštích tří měsíců. Hlavní bariérou růstu produkce je nedostatečná poptávka, kterou uvedlo přibližně 34 % respondentů. Meziročně je důvěra ve vybraných službách výrazně nižší.

Mezi spotřebiteli se v říjnu důvěra meziměsíčně propadla. Indikátor důvěry poklesl o 11,6 bodu (druhý největší meziměsíční pokles od počátku sledování) na hodnotu 86,0. Obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace se oproti září výrazně zvýšily. Spotřebitelé se v meziměsíčním srovnání rovněž více obávají zhoršení jejich vlastní finanční situace. Úmysl spořit se snížil. Obavy z růstu cen se zvýšily. Počet spotřebitelů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti v následujících dvanácti měsících, se v říjnu výrazně zvýšil. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku je důvěra spotřebitelů výrazně nižší.

***

Sběr dat za podnikatelskou i spotřebitelskou část konjunkturálních průzkumů probíhal v období od 1. do 19. října. Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů jsou proto v dynamicky se vyvíjející situaci v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru v publikovaných datech zachyceny pouze částečně.

Poznámky: Podrobné časové řady sald jednotlivých ukazatelů, sald a bazických indexů indikátorů důvěry dle odvětví ZDE
Konjunkturální a spotřebitelské průzkumy jsou spolufinancovány granty Evropské komise DG ECFIN.